Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
Podívejme se na historii vzniku kořenů. Jedná se vlastně o výsledek vlivu sucha. V
dávných geologických dobách, při přechodu rostlin na souš, kořeny ještě nebyly vyvinuty. U
rostlin, tehdy pouze bylinného typu, se postupně vytvářela jednoduchá kotvící vlákna tzv.
„rhizoidy“, které umožnily rostlinám uchytit se na stálém místě. Život rostlin byl tehdy vázán
pouze na často zaplavovaná pobřežní pásma vod. Pravidelná období sucha vyvolala řadu
adaptačních mechanismů. Výsledkem přizpůsobení byl vznik specializovaných orgánů -
kořenů, se schopností příjmu živin a vody na souši a uchycení rostliny na pevném substrátu.
Kořeny se do současné podoby vyvíjely od siluru do devonu, tj. v období před 442-354
milióny let. S rozvojem kořenového systému se zlepšil nejen příjem živin a vody, ale kořeny
svým působením dokázaly i rozrušit pevný substrát, na kterém se rostliny nacházely.
Kořeny dokáží chemicky „komunikovat“ s nadzemní částí rostliny, a to
prostřednictvím celé řady látek a zejména látek zvaných fytohormony. Ty mohou ovlivnit
reakci celé rostliny na prostředí, v němž se nachází. Charles Darwin považoval kořenový
systém za velmi důležitou část rostliny, kořeny dokonce nazýval „mozkem“ rostliny. Podle
současných znalostí se zdá, že Darwinova představa o kořenech, jako „mozku“ rostliny,
nepochází tak úplně z oblasti science fiction. V případě působení nějakého nepříznivého
faktoru v půdě si kořeny vytvoří „spoj“ mezi podzemní částí a nadzemními orgány rostliny.
Kořeny dovedou rychle přenést signál o negativním vlivu v půdě (například o napadení
škůdcem apod.) do nadzemní části rostliny. Spoje mezi kořenem a nadzemní částí tvoří
rovněž bílkoviny, které jsou velmi podobné proteinům neuronů, tedy bílkovinám nervových
buněk u živočichů.
Například při dvojnásobném zvýšení CO 2 v prostředí se zvyšuje poměr kořen :
nadzemní část u šesti hlavních plodin (rýže, pšenice, kukuřice, sója, bavlna a proso). Obecně
se u plodin předpokládá vyšší transport do podzemních orgánů. U plevelů nejsou tyto vztahy
jednoznačné. Poměr kořeny : nadzemní část nebo celková hmotnost kořenů u velkého
množství testovaných plevelů (např. rosička, mračňák), byly po dvojnásobném zvýšení
obsahu CO 2 v ovzduší buď nezměněny nebo sníženy, u ježatky kuří nohy a starčku obecného
byla hmotnost kořenů zvýšena.
Význam vlastností semen
Druhým orgánem, který hraje v toleranci rostlin vůči stresům stále větší význam a
který se postupně od rostliny během ontogeneze odděluje a tvoří samostatný organismus
(semena se vyvinula později jak kořeny), je semeno. Semeno má, z hlediska evoluce a z
17