LieÄÂivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach
LieÄÂivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach
LieÄÂivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Vliv biotických a abiotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005<br />
ob<strong>sa</strong>hu v kořenech a listech v průběhu vodního stresu a dále její zá<strong>sa</strong>dní význam pro regulaci<br />
výměny plynů snižováním vodivosti průduchů, indukci stresových proteinů, osmoprotektantů,<br />
zvyšování hydraulické vodivosti kořenů, apod. Účast ostatních fytohormonů v odezvě rostlin na<br />
stres není dosud spolehlivě vyřešena (viz přehled Pospíšilová 2003, Pospíšilová a Dodd 2005).<br />
Cytokininy (CK) se účastní regulace růstu a vývoje. Stimulují akumulaci chlorofylu a přeměnu<br />
etioplastů na chloroplasty a zpomalují stárnutí listů. Mohou tak být antagonisty ABA. CK mohou<br />
stimulovat otevírání průduchů, ale jak jsme zjistili v předchozích pracích, toto jejich působení je<br />
závislé na druhu rostlin, typu použitých CK, koncentraci a způsobu aplikace (Pospíšilová 2003,<br />
Vomáčka a Pospíšilová 2003, Pospíšilová a Baťková 2004). CK také mohou zmírňovat negativní<br />
působení vodního stresu na fotosyntézu (např. Pandey et al. 2000, Singh et al. 2001).<br />
Sledování ob<strong>sa</strong>hu cytokininů (CK) v průběhu vodního stresu nepřineslo dosud jednoznačné<br />
výsledky. Snižování ob<strong>sa</strong>hu CK působením vodního stresu uvádí ve svých přehledech Naqvi (1994,<br />
1999). Snížený ob<strong>sa</strong>h CK indukovaný suchem byl pozorován též u vojtěšky (Goicoechea et al.<br />
1995, 1997) a vinné révy (Stoll et al. 2000). Také u rýže ob<strong>sa</strong>h všech měřených CK (zeatinu,<br />
zeatin-ribosidu, isopentenyladeninu a isopentenyladenosinu) kle<strong>sa</strong>l při snižování vlhkosti půdy a jen<br />
mírně se zvyšoval po opětovném zalití (Bano et al. 1993). Snížený ob<strong>sa</strong>h zeatinu u vadnoucí<br />
pšenice zjistili Teplova et al. (1999), zatímco Mustafina et al. 1997/98 zjistili snížený ob<strong>sa</strong>h zeatin<br />
nukleotidu a zeatin 9-N-glukosidu, ale nezměněný celkový ob<strong>sa</strong>h derivátů zeatinu a ob<strong>sa</strong>h volných<br />
bazí. Žádné výrazné změny v ob<strong>sa</strong>hu CK v průběhu vodního stresu nebyly pozorovány u bavlníku,<br />
slunečnice a Prunus dulcis (Hartung et al. 1992, Masia et al. 1994 (Fusseder et al. 1992). Mírný<br />
vodní stress neměl vliv na koncentraci zeatin-ribosidu u slunečnice, ale silný vodní stres ji snižoval<br />
(Shashidhar et al. 1996). Naproti tomu, zvýšený ob<strong>sa</strong>h zeatin-ribosidu and dihydrozeatin-ribosidu<br />
při vodním stresu zjistil Stern et al. (2003) u Litchi. Zvýšený ob<strong>sa</strong>h CK u hrachu při zasolení zjistili<br />
Atanassova et al. (1999). V kalusu Anastatica hierochuntica zvýšená koncentrace solí v mediu<br />
zvyšovala ob<strong>sa</strong>h CK (Abou-Mandour and Hartung 1995). Zvýšení koncentrace CK bylo také<br />
pozorováno po odstranění části kořenového systému (Vysotskaya et al. 2003).<br />
Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že dosud není možné jednoznačně říci, k jakým změnám<br />
v ob<strong>sa</strong>hu CK dochází působením vodního stresu. Cílem těchto pokusů bylo proto podrobně<br />
analyzovat ob<strong>sa</strong>h jednotlivých CK, a současně i ABA, v průběhu vodního stresu a následné<br />
rehydratace u 4 druhů rostlin lišících se typem uhlíkového metabolizmu a citlivostí k vodnímu<br />
stresu.<br />
Materiál a metodika<br />
Pro následující pokusy byly vybrány 3 rostliny C 3 typu uhlíkového metabolismu (fazol - Phaseolus<br />
vulgaris L. cv. Jantar, cukrovka - Beta vulgaris L. ssp. vulgaris var. altissima Döll, cv. Elán, tabák -<br />
240
Change language