LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach

More documents

Recommendations

Info

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005 Efektivita využití vody praporcových listů ozimé pšenice při nedostatku vody Jiří Zámečník 1 , Brigita Zámečníková 2 1 Výzkumný ústav rostlinné výroby, Drnovská 507, 161 06 Praha- Ruzyně, e-mail: zamecnik@vurv.cc 2 Czech Agriculture University Prague, Kamýcká 129, 165 21 Praha – Suchdol, e-mail: zamecnikova@af.czu.cz Souhrn Cílem bylo vytvořit a ověřit metodu pro výběr genotypů s úsporným hospodařením vodou ve vztahu k fotosyntetické asimilaci v podmínkách sucha. Byly zhodnoceny vybrané odrůdy ozimé pšenice při dvou odlišných režimech vlhkosti půdy v a skleníkových podmínkách. Podařilo na základě statistické analýzy rozdělit vybrané odrůdy ozimé pšenice je do 4 skupin podle efektivity využití vody při dostatečné a nedostatečné zásobenosti rostlin vodou. V první skupině byly ty odrůdy, které šetřily s vodou vždy, tj.za dostatku i za nedostatku vody (Ilona, Estica). V druhé skupině byly odrůdy, které šetřily s vodou jen při stresu (Ebi, Samanta, Rheia, Ludwig). V třetí skupině byly ty odrůdy, které plýtvaly vodou jen při jejím dostatku (Šárka, Astella, Zdar). Poslední skupina odrůd (Contra a Clever) plýtvala vodou i při jejím nedostatku. Sledování fyziologických charakteristik na úrovni výměny plynů v listech bylo vhodné pro detekci okamžitého vlivu nepříznivých, resp. stresujících faktorů prostředí na rostliny. Z hlediska produkčního se jeví druhá skupina jako zajímavá pro šlechtění. Úvod Efektivita využití vody rostlinami je v popředí zájmu zvláště v suchých obdobích a v suchých oblastech /3/. Z charakteristik intenzity transpirace a úrovně fotosyntézy lze vypočítat charakteristiky efektivity využití vody. Hospodaření s vodou je z hlediska genotypových rozdílů u jednotlivých plodin jedním z nejsledovanějších faktorů ovlivňujících růst a produktivitu rostlin /1/. Souvisí hlavně s fyziologickými procesy fotosyntézy a transpirace probíhajícími převážně v listech rostlin. Listový mezofyl je chráněn před vnějšími vlivy pokožkou, přitom průduchy umístěné v pokožce zprostředkovávají spojení mezofylu listů s vnějším prostředím. Hlavní úloha průduchů je v regulaci výměny plynů mezi vnitřkem listu a vnějším prostředím, protože pokožka je téměř nepropustná pro vodní páru a CO 2. Odpařování vody průduchy tak ovlivňuje pohyb vody v celé rostlině. Sloupce transpiračního proudu jsou zakončeny v listech vodními menisky, nacházejícími se v intermicelárních prostorách buněčných stěn, které souvisejí s mezibuněčnými prostorami buněk mezofylu listů. Tak se transpirace podílí na pasivním nasávání vody kořeny rostlin. Rostlina potřebuje přísun CO 2 vstupujícího do listu pro fotosyntézu, zatímco uchovává vodu, aby nedošlo k dehydrataci a k metabolickým poruchám a to hlavně v pozdních období ontogeneze při tvorbě výnosu /2/. Třebaže průduchy celkově zaujímají jen 0.5-5% z povrchu listu, při úplném otevření prochází téměř všechna vytranspirovaná voda a téměř všechen přijímaný oxid uhličitý. Podíl intenzity fotosyntézy k intenzitě transpirace je definován jako efektivita využití vody (zkratka WUE je odvozena z anglického termínu Water Use Efficency), což je bezrozměrná veličina a vypočítá se podle rovnice: WUE = intenzita fotosyntézy (příjem CO 2 )/intenzita transpirace (výdej H 2 O) /1/ kde intenzita fotosyntézy je vyjádřená jako změna koncentrace CO 2 na jednotku listové plochy za jednotku času (mmol CO 2 m -2 s -1 ) a intenzita transpirace je vyjádřená jako změna koncentrace H 2 O na jednotku listové plochy za jednotku času (mmol H 2 O m -2 s -1 ). Cílem bylo ověřit metodu pro výběr genotypů s úsporným hospodařením vodou ve vztahu k fotosyntetické asimilaci a transpiraci v podmínkách nedostatku vody. 351
Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005 Metodika Rostliny dvanácti vybraných odrůd ozimé pšenice byly pěstovány v nádobách o objemu přibližně 15 l ve skleníkové kóji. Pšenice byly zalévány do sloupkování na plnou vlhkosti půdy. Zálivka byla prováděna podle úrovně vodního potenciálu podle tenziometrického měření vodního potenciálu půdy čidly Saint Barbara CA a na základě PV křivek půdního ob<strong>sa</strong>hu vody a vodního potenciálu. V těchto případech byla půda udržována na konstantní půdní vlhkosti pomocí závlahy podle gravimetrického stanovení ob<strong>sa</strong>hu vody. V otevřeném laboratorním stacionárním systému byla měřena fotosyntéza na posledním praporcovém plně vyvinutém listě u pšenic, jarního ječmene a bramboru,v řízených podmínkách. List byl při měření rychlosti výměny CO 2 a vodní páry v otevřeném gazometrickém systému v průtočné listové komoře do níž byla vpouštěna definovanou rychlostí plynná směs o známé koncentraci CO 2 a H 2 O. Rychlost výměny sledovaných plynů mezi listem a atmosférou v komoře byla určována z průtoku a změny koncentrace plynu mezi vstupem a výstupem z listové komory. Otevřený gazometrický systém byl rozdělen na část zdrojovou, v níž se připravuje plynná směs se stabilními vlastnostmi a část měřící. Koncentrace plynné směsi na vstupu měřící části a po průchodu listovou komorou byla měřena infračerveným analyzátorem CO2 (Uras 3G, Hartmann a Braun, SRN). Kalibrační plyny byly míchány přesnými pumpami (Wösthoff, SRN). Průtok plynu do listové komory byl měřen plovákovým rotametrem. Vlhkost vzduchu v listové komoře byl stanoven měřičem rosného bodu (Waltz). Teplota listu byla měřena termočlánkem měď-konstantan s referenčním spojem v termostatizované lázni nebo připojeným k elektronické nule. Ozářenost uvnitř komory byla měřena pomocí měřiče PHAR (LiCor) a vzdálenost zdroje od povrchu listu byla upravena tak aby na povrch listů dopadalo fotosynteticky aktivní záření 500 μmol m -2 s -1 . Data o teplotě listu, intenzitě fotosyntézy a vlhkosti vzduchu byla zaznamenávána počítačem s pomocí karty Advantech PCL 818HG. Výsledky a diskuse Pořadí odrůd v prostředí s plnou zásobeností vodou (obr. 1.) neodpovídá pořadí odrůd s poloviční zásobeností vodou (obr. 2). Zatímco Ebi měla u kontrolní varianty nejnižší efektivitu využití vody, u stresované varianty měla průměrnou efektivitu využití vody ze sledovaných odrůd. Například odrůda Ilona měla nejvyšší efektivitu využití vody v obou prostředí. Na základě statistické analýzy bylo možné odrůdy rozdělit do čtyř skupin podle WUE při dostatku a nedostatku vody: V první skupině byly ty odrůdy, které šetřily s vodou vždy tj.za dostatku i za nedostatku vody (Ilona, Estica). V druhé skupině byly odrůdy, které šetřily s vodou jen při stresu (Ebi, Samanta, Rheia, Ludwig). V třetí skupině byly ty odrůdy, které plýtvají vodou nejen při jejím dostatku, ale i při nedostatku (Šárka, Astella, Zdar). Poslední skupina odrůd (Contra a Clever) plýtvala s vodou při nedostatku vody. Z hlediska produkčního se jeví druhá skupina jako zajímavá ze šlechtitelského hlediska. 352
Page 4 and 5:
Vliv abiotických a biotických str
Page 6 and 7:
Page 8 and 9:
Page 10 and 11:
Page 12 and 13:
Page 14 and 15:
Page 16 and 17:
Page 18 and 19:
Page 20 and 21:
Page 22 and 23:
Page 24 and 25:
Page 26 and 27:
Page 28 and 29:
Page 30 and 31:
Page 32 and 33:
Page 34 and 35:
Page 36 and 37:
Page 38 and 39:
Page 40 and 41:
Page 42 and 43:
Page 44 and 45:
Page 46 and 47:
Page 48 and 49:
Page 50 and 51:
Page 52 and 53:
Page 54 and 55:
Page 56 and 57:
Page 58 and 59:
Page 60 and 61:
Page 62 and 63:
Page 64 and 65:
Page 66 and 67:
Page 68 and 69:
Page 70 and 71:
150 Vliv abiotických a biotických
Page 72 and 73:
Page 74 and 75:
Page 76 and 77:
Page 78 and 79:
Page 80 and 81:
Page 82 and 83:
Page 84 and 85:
Page 86 and 87:
Page 88 and 89:
Page 90 and 91:
Page 92 and 93:
Page 94 and 95:
Page 96 and 97:
Page 98 and 99:
Page 100 and 101:
Page 102 and 103:
Page 104 and 105:
Page 106 and 107:
Page 108 and 109:
Page 110 and 111:
Page 112 and 113:
Page 114 and 115:
Page 116 and 117:
Page 118 and 119:
Page 120 and 121:
Page 122 and 123:
Page 124 and 125:
Page 126 and 127:
Page 128 and 129:
Page 130 and 131:
Page 132 and 133:
Page 134 and 135:
Page 136 and 137:
Page 138 and 139:
Page 140 and 141:
Page 142 and 143:
Page 144 and 145:
Page 146 and 147:
Page 148 and 149:
Page 150 and 151:
Page 152 and 153:
Page 154 and 155:
Page 156 and 157:
Page 158 and 159:
Page 160 and 161:
Page 162 and 163:
Page 164 and 165:
Page 166 and 167:
Page 168 and 169:
Page 170 and 171:
Page 172 and 173:
Page 174 and 175:
Page 176 and 177:
Page 178 and 179:
Page 180 and 181:
1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4
Page 182 and 183:
Page 184 and 185:
Page 186 and 187:
Vliv biotických a abiotických str
Page 188 and 189:
Page 190 and 191:
Page 192 and 193:
Page 194 and 195:
Page 196 and 197:
Page 198 and 199:
Page 200 and 201:
Page 202 and 203:
Page 204 and 205:
Page 206 and 207:
Page 208 and 209:
Page 210 and 211:
Page 212 and 213:
Page 214 and 215:
Page 216 and 217:
Page 218 and 219:
Page 220 and 221:
Page 222 and 223:
Page 224 and 225:
Page 226 and 227:
Page 228 and 229:
Page 230 and 231:
Page 232 and 233:
Page 234 and 235:
Page 236 and 237:
Page 238 and 239:
Page 240 and 241:
Page 242 and 243:
Page 244 and 245:
Page 246 and 247:
Page 248 and 249:
Page 250 and 251:
Page 252 and 253:
Page 254 and 255:
Page 256 and 257:
Page 258 and 259:
Page 260 and 261:
Page 262 and 263:
Page 264 and 265:
Page 266 and 267:
Page 268 and 269:
Page 270 and 271:
Page 272 and 273:
Page 274 and 275:
Page 276 and 277:
Page 278 and 279:
Page 280 and 281:
Page 282 and 283:
Page 284 and 285:
Page 286 and 287:
Page 288 and 289:
Page 290 and 291:
Page 292 and 293:
Page 294 and 295:
Page 296 and 297:
Page 298 and 299:
Page 300 and 301: Vliv biotických a abiotických str
Page 318 and 319: Vliv abiotických a biotických str
Page 382: Vliv abiotických a biotických str
show all

LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach