Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
některých listových chorob. V dosud chladnějších oblastech se mohou vyskytovat zde dosud
nezjištění noví patogeni.
Podle současných výzkumů mají tři složky globálních změn - zvýšení obsahu CO 2 , dusíku
a snížení druhové rozmanitosti rostlin největší vliv na listové houbové choroby. Je
předpoklad, že zvýšené napadení houbovými patogeny může ovlivnit celý ekosystém luk a
pastvin.
Jaké jsou pěstitelské a šlechtitelské cíle u nadzemních částí rostlin?
Dle současných představ Evropské agronomické společnosti (ESA) je v současnosti u
zemědělských plodin v Evropě žádoucí, aby co nejrychleji během vegetačního období
narostla biomasa rostlin. Rostliny by tzv. „ urostly“ pozdějším výkyvům při změnách průběhu
počasí a nejdůležitější růstové fáze rostlin by se vyhnuly vysokým teplotám, které bývají se
suchem spojeny. Ze zemědělského hlediska se tedy jedná o ranost. To znamená, že se
požaduje rychlý přechod do generativní fáze. Transport základních látek do sklízených
orgánů, především semen, by měl probíhat sice v době nižších teplot, a v období lepší
zásobenosti porostů vodou. Po rostlinách je požadována „široká adaptabilita“ k projevům
počasí. Nejedná se pouze o odolnost rostlin k suchu, ale o celkovou schopnost přizpůsobit se
různorodým výkyvům počasí. Fyziologické modely takovéhoto chování, tedy fyziologické či
genetické řešení „jak na to“, můžeme nalézt u značného počtu rostlinných druhů. Řada těchto
důležitých vlastností je též významně podmíněna vlastnostmi kořenů.
Význam vlastností kořenů při extrémním průběhu počasí
Rozvinuté kořeny upevňují rostliny v půdě, obsazují nové půdní prostory a přijímají
vodu a živiny. Většinou též obsahují i širší spektrum chemicky a biologicky účinných látek
než nadzemní část rostliny. Svojí činností ovlivňují i řadu aktivit nadzemní části. Za mnohými
jevy pozorovanými u nadzemních částí rostlin, bývá „v pozadí“ vliv kořenové soustavy. Je na
škodu věci, že se ve většině odborných knih a učebnic věnuje kořenům poměrně malá
pozornost, přitom jejich význam, zvláště ve stresové biologii, pravděpodobně poroste.
Hlavním pěstitelským cílem u kořenů není jen jejich mohutnost a zlepšený poměr „root :
shoot“ (tj. poměr nadzemní hmoty rostliny ku kořenům), ve prospěch kořenů, ale i hloubka
pronikání kořenů do půdy, tedy zvýšení úrovně suchovzdornosti a částečně odolnosti vůči
vysokým teplotám.
16