Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
odpovídajícímu -1,0 MPa byla schopna klíčit jenom část hodnocených semen a při hodnotě
vodního potenciálu od -1,5 do -3,0 MPa semena neklíčila vůbec. Rychlost klíčení a počet
dormantních semen se lišila v závislosti na hodnotě vodního potenciálu a odrůdě (Graf 2 až
4).
K nejvyšší indukci sekundární dormance došlo při hodnotách vodního potenciálu -2,0 a -2,5
MPa. U jednotlivých odrůd dosahoval podíl dormantních semen hodnot od 3,0 do 24,5 %.
Odrůda Lindo vykázala statisticky průkazně vyšší podíl sekundárně dormantních semen ve
srovnání s ostatními odrůdami (Calena a Ligena) při hodnotách vodního potenciálu od -2,0 do
-3,0 MPa – graf 1. Při vystavení semen lničky seté vodnímu stresu v roztocích PEG 6000
odpovídajícím hodnotám vodního potenciálu od -0,2 do -1,0 MPa nedošlo k indukci
sekundární dormance (graf 1).
Z výsledků vyplývá, že testované vodní potenciály od -1,5 do -3,0 MPa inhibují klíčení semen
lničky seté. Semena poté během kultivace zůstávají v klidovém stádiu (Harper, 1957 a 1977),
ale po jejich přemístění do vyhovujících vláhových podmínek jsou schopna okamžitě klíčit.
Provedené pokusy ukázaly, že prodloužená doba bobtnání neklíčících semen při nízkých
hodnotách vodního potenciálu během 14 dnů vedla u části semen k indukci sekundární
dormance, což je v souladu s výsledky obdobně zaměřených prací (Roberts, 1988; Murdoch a
Ellis, 1992). Na základě provedeného hodnocení klíčivosti neovlivňovala absence světla
schopnost klíčení testovaných druhů. Lze se tedy domnívat, že důvodem vzniku sekundární
dormance semen byl nedostatek disponibilní vody v době jejich klíčení. Hodnocená semena,
jak bylo zjištěno v testech klíčivosti, nebyla na začátku pokusu primárně dormantní. Teprve
jejich vystavení podmínkám vodního stresu vedlo k indukci sekundární dormance.
Semena olejnin nejsou v době dozrávání primárně dormantní, ale stávají se sekundárně
dormatními v důsledku působení určitých podmínek prostředí, jak tomu je například u semen
řepky olejné (Pekrun, 1994, Pekrun et al., 1997). Podmínky prostředí tedy hrají důležitou roli
při indukci sekundární dormance. Místo původu a odrůda ovlivňují rekci semen na vodní
stres. Následek těchto faktorů částečně vysvětluje, proč se dormance liší v závislosti na
provenienci a odrůdě (Bewley a Black, 1994). Vodní potenciál patří spolu s teplotou
k primárním ekologickým regulátorům klíčení semen (Alvarado a Bradford, 2002).
111