LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach

More documents

Recommendations

Info

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005 − Termodormance – je vyvolána působením teplot, přesahujících maximum pro klíčení. Tento způsob indukce je poměrně efektivní, uplatňuje se například i při indukci sekundární dormance u semen na povrchu půdy, naopak málokdy je termodormance příčinou sekundární dormance semen v půdě – v těchto podmínkách se obvykle nevyskytují teploty o požadované výši. − Skotodormance – nastává po několikadenním uskladnění semen, vyžadujících pro klíčení světlo, v temnu. Během této doby se semena stanou silně dormantními a často se u nich vyvine snížená senzitivita ke světlu. Většinou je tento typ sekundární dormance pozitivně ovlivňován teplotou. − Fotodormance – je indukována prodlouženou expozicí bílého světla nebo (častěji) dlouhovlnného červeného světla. Jako další příčinu vzniku sekundární dormance uvádějí i osmotický stres, ovšem již bez speciálního pojmenování. Jako implicitní se zdá být termín osmodormance. Sekundární dormanci je možné u nedormantních semen poměrně snadno navodit i v laboratorních podmínkách. Materiálně, technicky i technologicky je výhodné využít především osmotické metody. Z polních plodin vykazuje pozitivní reakci řepka (Pekrun et al. 1997a; 1997b; Holec et al. 2002a) i slunečnice (Holec et al. 2002b). Semena mohou plynule přecházet mezi stavy dormance a schopnosti okamžitě klíčit, je možné vypozorovat roční sezónnost dormance u jednotlivých druhů (Martinková & Honěk 2000; Baskin & Baskin 2001). Zatím není zcela jasné, zda primární i sekundární dormance je ovládána těmi samými mechanismy. Suché skladování a stejné externí stimulanty mají vliv na omezení obou typů dormance, což by svědčilo pro stejný mechanismus u obou. Zajímavé ale je, že zatímco krátké období bobtnání eliminuje dormanci primární, dlouhé období bobtnání indukuje dormanci sekundární. Stejně tak empirické matematické modely ukazují, že procesy ztráty a indukce dormance mohou být v každém semeni vzájemně konkurenční, takže by měly mít odlišný fyziologický a biochemický základ (Mudroch & Ellis 2000). Materiál a metodika Vzorky semen jednotlivých odrůd řepky byly získány od Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin v roce 2003. U každé odrůdy bylo testováno 100 semen ve čtyřech opakováních. Semena byla vložena do Petriho misky o průměru 9 cm se dvěma vrstvami filtračního papíru, zvlhčenými 5 ml roztoku polyetylenglykolu (PEG) s osmotickým potenciálem –1,5 MPa (Michel & Kaufmann 1973). Po uzavření byly Petriho misky zabaleny do hliníkové folie a umístěny do klimaboxu s regulovanou teplotou 20 ± 1°C. Po čtyřech týdnech byly Petriho misky z klimaboxu vyjmuty, rozbaleny a semena řepky byla opláchnuta v destilované vodě a přenesena do nových misek s filtračním papírem zvlhčeným 5 ml destilované vody. Tato fáze probíhala v zatemněné místnosti se zdrojem světla o vlnové délce λ = 400 – 600 nm. Po zabalení do hliníkové folie byly misky umístěny zpět do klimaboxů k testu klíčivosti. Po týdnu byly misky se vzorky otevřeny a byla spočítána nevyklíčená, ale prokazatelně nepoškozená, životná semena, která byla považována za dormantní. Dle výsledků z předchozích let byly vybrány 3 odrůdy s vysokou mírou sekundární dormance a další 3, které mají schopnost vstupovat do sekundární dormance výrazně nízkou. Čtyři opakování od každé odrůdy pak byla ošetřena dle výše uvedené metodiky s cílem vyvolat u nich sekundární dormanci, další čtyři opakování byla pouze ponechána na klíčidle s destilovanou vodou s cílem nastartovat procesy, vedoucí ke klíčení. Na pracovišti Ústavu experimentální botaniky bylo následně provedeno stanovení obsahu fytohormonů (ABA – k. abscisová, IAA – k. indolyl octová) dle metodiky popsané Dobrevem a Kamínkem (2002). 137
Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005 Výsledky a diskuse Testované odrůdy vykazují ve sledované vlastnosti značné rozpětí: od 1,00% do 76,00% semen schopných vstoupit do osmodormance (viz tab. č.1). Tato vlastnost je podmíněna genotypově (Pekrun et al. 1997b) a výsledky korespondují s výsledky obdobných testů z minulých let (Holec et al. 2002a), i když maximální hodnoty jsou ve sledovaném roce (2003) nižší. Sekundární dormance má význam v rámci vstupu semen do půdní zásoby a jejich dlouhodobého přežívání v půdě. Z této perzistentní půdní zásoby může řepka v následujících letech vzcházet a zaplevelovat porosty následných plodin. Vzhledem k tomu, že míra sekundární dormance je geneticky podmíněná a současný odrůdový sortiment vykazuje vysokou variabilitu v míře exprese této vlastnosti, je zde dobrý předpoklad pro selekci. Riziko přežívání semen řepky v půdě tedy záleží i na výběru konkrétní odrůdy. Pro pozemky, na kterých se může zaplevelující řepka v rámci osevního postupu uplatnit, je možné volit takové odrůdy, u nichž je toto riziko menší. V našem pokusu je 12 odrůd, které mají podíl semen schopných vstoupit do osmodormance nižší než 10% - Catonic, Aviso, Artus, Baldur, Ontario, Vectra, Madrifal, Navajo, Action, Ewxtra, Space a Viking. Naopak ty odrůdy, u kterých sledovaná hodnota překročila 50% (Orkan, Kapitan, Liprima, Bristol, Spirit, Ramiro a Mohican coby odrůda s nejvyššími zjištěnými hodnotami) představují v rámci osevního postupu vyšší potenciální riziko zaplevelení následných plodin. Vzhledem k tomu, že je zaplevelování výdrolem jedním z hlavních problémů, který řepka do osevního postupu vnáší, je přínosné znát u hlavních odrůd alespoň orientačně geneticky dané riziko dlouhodobého přežívání semen v půdě, což může ovlivnit vzájemné přizpůsobení volby odrůd a uplatňované agrotechniky, především zpracování půdy a volby herbicidů. Nejdůležitějším opatřením z hlediska regulace výdrolu je ponechání semen po sklizni na povrchu půdy, případně následné velmi mělké zapravení semen, která se z různých důvodů nedostala do styku s kapilární vodou a nevyklíčila. Velký význam má i dlouhodobější světelný požitek semen, který brání vzniku sekundární dormance, případně ji přerušuje. Kromě sledování odrůdové závislosti míry osmodormance jsme u zástupců ze skupiny citlivých i málo citlivých odrůd řepky provedli stanovení obsahu fytohormonů v semenech. Zatímco u obsahu kyseliny abscisové (ABA) bylo nutno přijmout nulovou hypotézu u vzorků bez ošetření PEG i u ošetřených, neboť mezi oběma skupinami odrůd nebylo možno nalézt statisticky průkazné rozdíly, u obsahu auxinu (IAA) byly naměřeny statisticky průkazně vyšší 138
Page 4 and 5:
Vliv abiotických a biotických str
Page 6 and 7:
Page 8 and 9:
Page 10 and 11:
Page 12 and 13:
Page 14 and 15:
Page 16 and 17:
Page 18 and 19:
Page 20 and 21:
Page 22 and 23:
Page 24 and 25:
Page 26 and 27:
Page 28 and 29:
Page 30 and 31:
Page 32 and 33:
Page 34 and 35:
Page 36 and 37:
Page 38 and 39:
Page 40 and 41:
Page 42 and 43:
Page 44 and 45:
Page 46 and 47:
Page 48 and 49:
Page 50 and 51:
Page 52 and 53:
Page 54 and 55:
Page 56 and 57:
Page 58 and 59:
Page 60 and 61:
Page 62 and 63:
Page 64 and 65:
Page 66 and 67:
Page 68 and 69:
Page 70 and 71:
150 Vliv abiotických a biotických
Page 72 and 73:
Page 74 and 75:
Page 76 and 77:
Page 78 and 79:
Page 80 and 81:
Page 82 and 83:
Page 84 and 85:
Page 86 and 87:
Page 88 and 89: Vliv abiotických a biotických str
Page 180 and 181: 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4
Page 186 and 187: Vliv biotických a abiotických str
Page 188 and 189:
Vliv biotických a abiotických str
Page 190 and 191:
Page 192 and 193:
Page 194 and 195:
Page 196 and 197:
Page 198 and 199:
Page 200 and 201:
Page 202 and 203:
Page 204 and 205:
Page 206 and 207:
Page 208 and 209:
Page 210 and 211:
Page 212 and 213:
Page 214 and 215:
Page 216 and 217:
Page 218 and 219:
Page 220 and 221:
Page 222 and 223:
Page 224 and 225:
Page 226 and 227:
Page 228 and 229:
Page 230 and 231:
Page 232 and 233:
Page 234 and 235:
Page 236 and 237:
Page 238 and 239:
Page 240 and 241:
Page 242 and 243:
Page 244 and 245:
Page 246 and 247:
Page 248 and 249:
Page 250 and 251:
Page 252 and 253:
Page 254 and 255:
Page 256 and 257:
Page 258 and 259:
Page 260 and 261:
Page 262 and 263:
Page 264 and 265:
Page 266 and 267:
Page 268 and 269:
Page 270 and 271:
Page 272 and 273:
Page 274 and 275:
Page 276 and 277:
Page 278 and 279:
Page 280 and 281:
Page 282 and 283:
Page 284 and 285:
Page 286 and 287:
Page 288 and 289:
Page 290 and 291:
Page 292 and 293:
Page 294 and 295:
Page 296 and 297:
Page 298 and 299:
Page 300 and 301:
Page 302 and 303:
Page 304 and 305:
Page 306 and 307:
Page 308 and 309:
Page 310 and 311:
Page 312 and 313:
Page 314 and 315:
Page 316 and 317:
Page 318 and 319:
Page 320 and 321:
Page 322 and 323:
Page 324 and 325:
Page 326 and 327:
Page 328 and 329:
Page 330 and 331:
Page 332 and 333:
Page 334 and 335:
Page 336 and 337:
Page 338 and 339:
Page 340 and 341:
Page 342 and 343:
Page 344 and 345:
Page 346 and 347:
Page 348 and 349:
Page 350 and 351:
Page 352 and 353:
Page 354 and 355:
Page 356 and 357:
Page 358 and 359:
Page 360 and 361:
Page 362 and 363:
Page 364 and 365:
Page 366 and 367:
Page 368 and 369:
Page 370 and 371:
Page 372 and 373:
Page 374 and 375:
Page 376 and 377:
Page 378 and 379:
Page 380 and 381:
Page 382:
show all

LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach