Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
MOHOU CYTOKININY OMEZIT STRES Al 3+ IONTY?
Dana Hradecká
Česká zemědělská univerzita v Praze, Katedra rostlinné výroby,
Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 Suchdol, CR hradecka@af.czu.cz
Souhrn
Předložená práce zhodnotí 27 odrůd ječmenů ze sortimentu ČR. Sleduje vnímavost resp. toleranci
k Al 3+ v nádobovém pokuse v řízených podmínkách, projevující se změnami poměru délky
nadzemní a podzemní, a hmotnosti fytomasy nadzemní a podzemní s dávkami hliníku. Aplikace
cytokininu BAP mění poměr přírůstků nadzemní části a kořenů, z čehož je zřejmé, že fytohormony
zastávají významnou nezastupitelnou roli v adaptační reakci k stresu.
Úvod
Přes četná ekologická opatření směřující k odstranění resp. omezení zátěže cizorodými látkami,
kterými nás váže mimo jiné i vstup do Evropské Unie, stále existují a nadále budou byť, doufejme,
s klesajícím trendem existovat lokality, kde se imisním vlivům xenobiotik nevyhneme. Jarní
ječmeny jsou zvlášt´ citlivé na cizorodé látky. Mezi ně patří i Al 3+ . Aluminium snižuje aciditu půdy,
má nepříznivý vliv na příjem vody rostlinami (DELHAIZE et al., 2004) a růst kořenů (DA SILVA et al.
2004). Tolerance k Al 3+ je hormonálně i genotypově podmíněná (SWAMY 1999, WINICOV 1998) a
souvisí s produkcí kořenových exudátů, enzymatickou činností kořenových špiček a metabolismem
P, Ca a Mg,(DONG et al., 2004). Nízké dávky Al 3 stimulují růst dřevin (BOJARCZUK 2004). U
pšenice, tritikale i ječmene Al 3+ působí nepříznivě. Mění metabolismus bílkovin, snižují vitalitu,
zvyšují eluci H + kořenovými špičkami (SIMONOVICOVA et al 2004, TAMAS et al.2004). To vše
vedlo ke zkoumání vlivu toxicity Al 3+ na naše jarní ječmeny a k pokusu o vyčlenění tolerantních a
citlivých, i přes vědomí, že mimo genotypu existuje u tolerance i vazba na provenienci a ročník
množení.
Materiál a metodika
Odrůdy byly zkoušeny v řízených podmínkách při 20 o C a nepřetržitém osvětlení 1100 Lx.
Kultivace probíhala v živném roztoku, v němž byly exponovány klíčící obilky při pH 4,5 na 72h.
1litr živného roztoku obsahoval: CaCl 2 =2,220g, KNO 3 =3,286g, MgCl 2 =2,541g, (NH 4 )SO 4 =0,060g, NH 4 NO 3 =0,160g.
Poté byly měřeny délky koleoptyle i kořínků, a kořínky obarveny chrom-černí, k lepšímu rozlišení
přírůstků po dobu další kultivace která se odehrávala na plovácích v nádobách s obohaceným
živným roztokem. Vzestupně k němu byl přidáván standardní měrný roztok Al 3+ (obsahující na
1ppm 8,804mg AlCl 3 )v dávce 3, 6, 9, 12 a 15ppm: Varianty byly opakovány 2x, vždy s 20
rostlinami téže odrůdy. Přírůstky kořenů i koleoptylí byly hodnoceny 3x s odstupem 24h. Pak byl
dodán cytokinin BAP (1.10 -6 mol.1 -1 ). Bylo testováno 27 odrůd, 5 proveniencí a 2 ročníky. Energetika
fotosyntézy za stresu byla hodnocena z polyfázové fluorescenční křivky O-I-J-P dle STRASSERA
et al.. (2000) rychlou fluorescenční indukcí (přístrojem Hansatech Analyser PEA P02002, software
Winpea 32, při 45% intenzitě světla ze 6 diod napájených 12V baterií, doba měření 1sec.).
Výsledky a diskuse
Nízké koncentrace Al 3+ ,3 a 6 ppm zpravidla stimulovaly prodlužovací růst, endogenní red / ox
pochody i distribuci energie. Ty vyšší, 9, 12 a 15 ppm inhibovaly růst nadzemních částí. Až ošetření
379