Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv biotických a abiotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
ztrojnásobil počet letorostů, celková délka letorostů vzrostla také, ale pouze o necelou třetinu. To
znamená, že se délky letorostů výrazně zkrátily a velmi se též zmenšila hmotnost sušiny
průměrného letorostu. Je to následek menšího množství záření pronikajícího do porostu. Podobně
jako u listoví, tak též u letorostů se v roce 2003 projevuje výrazný gradient v rámci koruny,
v nejnižších částech jsou letorosty nejkratší a postupně k vrcholu koruny se zvětšují a roste i
hmotnost sušiny průměrného letorostu.
Tab.2: Charakteristiky letorostů vzorníků odebraných z monitorovacích ploch na transektech v letech
2002 a 2003 ve srovnání s referenční plochou P, ve sloupci Z je průměr zaplavených ploch K-O (2002)
a Q-U (2003).
Označení plochy rok P O,U N,T M,S L,R K,Q průměr
celková sušina letorostů [g] 2002 536 30,90 52,04 130,46 56 48,12 63,50
celková sušina letorostů [g] 2003 551,28 232,27 263,57 30,70 174,24 180,29 176,21
celkový počet letorostů [ks] 2002 738 113 242 384 147 121 201,40
celkový počet letorostů [ks] 2003 2110 371 901 92 454 502 464,00
celková délka letorostů [cm] 2002 21378 1888,2 3948 7168 3037 2382 3684,64
celková délka letorostů [cm] 2003 30457 7212 11045 1644 7636 7848 7077,00
sušina průměrného letorostu 2002 726,3 270 210 338,5 380,95 405,7 321,03
[mg]
sušina průměrného letorostu 2003 261,27 626,08 292,53 333,66 383,78 359,15 399,04
[mg]
průměrná délka letorostu 2002 29,01 16,71 16,31 18,83 20,66 19,69 18,44
[cm]
průměrnádélkaletorostu [cm] 2003 14,43 19,44 12,26 17,87 16,82 15,63 16,40
sušina1cm letorostu [mg.cm - 2002 25,07 16,36 13,18 18,20 18,44 20,61 17,36
1 ]
sušina 1cmletorostu [mg.cm - 2003 18,10 32,21 23,86 18,67 22,82 22,97 24,11
1 ]
U zaplavených vzorníků charakteristiky letorostů (tab.2) dokumentují, ve srovnání
s referenční plochou zcela jiné procesy. V roce 2002 ve všech parametrech několikanásobně
zaostávají za nezaplaveným vzorníkem. Jednoznačně vyplývá, že zaplavené vzorníky mají málo
dostupné energie ke generování dostatečného množství kvalitních letorostů. Vysoké bylo i
zastoupení výmladků z kmene oproti letorostům na primárních větvích – auxiblastech ve srovnání
s referenčním vzorníkem. Zjištěné výsledky tedy nedovolovaly příznivé prognózy pro růst v dalším
období, což se i prokázalo při rozboru vzorníků v roce 2003.
Zaplavené vzorníky opět vytvořily v roce 2003 menší hmotnost sušiny letorostů s výrazně
nižší celkovou délkou i počtem (Tab.2). Výrazně se však změnily kvalitativní vlastnosti letorostů. U
zaplavených vzorníků je vyšší průměrná hmotnost sušiny průměrného letorostu, jakož i délka
průměrného letorostu či hmotnost sušiny 1 cm letorostu ve srovnání s nezaplaveným vzorníkem. Na
první pohled bychom to mohli hodnotit jako příznivý obrat. Skutečnost je však jiná. U většiny
stromů na zaplavených plochách došlo během vegetační sezóny k uschnutí primární koruny, která
byla nahrazena výmladky v nižších částech kmene (Tab.3). Tyto výmladky mají bujnější růst, než
letorosty na auxiblastech. Z těchto důvodů je u zaplavených stromů, které si ještě více (vzorník
z plochy T) či méně (vzorníky z ploch R, U) zachovaly primární korunu, vyvinut opačný gradient
než u referenčního vzorníku. Délka letorostů je nejvyšší ve spodní části koruny a klesá směrem do
vyšších částí koruny, jakož i hmotnost sušiny průměrného letorostu.
Popsanou tvorbu výmladků jako odezvu stromů na dlouhodobé zaplavení jistě nelze
hodnotit jako příznivou pro dlouhodobější prosperitu stromů, ale jako poslední pokus o přežití.
191