LieÄÂivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach
LieÄÂivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach
LieÄÂivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005<br />
Stres a adaptace rostlin k vysoké koncentraci solí<br />
Vojtěch Holubec<br />
Výzkumný ústav rostlinné výroby, Oddělení genové banky, Drnovská 507, 161 06,<br />
Praha 6 - Ruzyně, e-mail : holubec@vurv.cz<br />
Souhrn<br />
Během expedic organizovaných genovou bankou do Asie na sběr genetických zdrojů rostlin od počátku 90 let byla<br />
studována extrémní stanoviště rostlin. Mezi botanicky nejzajímavější patří stanoviště ovlivněná vysokou koncentrací<br />
solí. Je uveden přehled solí ovlivněných půd.Uvedena charakteristika halofytů, vymezení pojmů halomorfnost,<br />
xeromofnost a jejich přechody, nastíněno fysiologické působení <strong>sa</strong>linity. Byly sebrány herbářové položky, určeny a<br />
zapsány druhy. Byla sledována zonalita působení stresorů a v návaznosti výskyt indikátorových druhů snášejících<br />
příslušnou úroveň koncentrace.Vliv člověka na zasolování půd.<br />
Úvod<br />
Nejvýznamnějším chemickým vlivem na půdu a rostliny je <strong>sa</strong>linita a s ní často spojená<br />
alkalita. Slané půdy lze obecně charakterizovat jako ovlivněné přítomností vysoké koncentrace<br />
elektrolytu nebo extrémními hodnotami pH. Tyto extrémní podmínky omezují růst většiny rostlin a<br />
slouží jako prostředí pouze pro druhy, které zde mohou přežívat nebo <strong>sa</strong>linitu/alkalitu tolerovat.<br />
Druhy slaných stanovišť se označují jako halofyty.<br />
Chemismus půdy<br />
Solí ovlivněné půdy v širším pojetí mohou být rozděleny z chemického hlediska do následujících<br />
skupin (BARRETT, 1981, PESSARAKLI, 1993). Každá skupina solí ovlivněných půd má odlišné<br />
fyziochemické a biologické vlastnosti a spojuje je jenom vysoká koncentrace elektrolytu.<br />
Slané půdy vyvinuté pod vlivem elektrolytů sodných solí s téměř neutrální reakcí (dominuje<br />
Na 2 SO 4 a NaCl, zřídka NaNO 3 ). Na povrchu půd se tvoří bílá krusta, která se vytváří vynesením<br />
solí na povrch během suchého počasí. Struktura půdy je porézní. Slané půdy působí na rostliny<br />
stresem vysokého osmotického tlaku půdního roztoku i nerozpuštěných solí zabraňujících normální<br />
růst a vývoj nehalofytních rostlin. Koncentrace pH není vysoká, obvykle pod 8,5. Nasycenost<br />
sodíkem bývá do 15 % všech kationtů. Pro rostliny jsou slané půdy fyziologicky suché. K tomu<br />
přistupuje toxické působení chloridů. Tyto půdy se vyskytují v aridních a semiaridních oblastech a<br />
tvoří největší část solí ovlivněných půd světa. Nazývají se “bílé alkalické” (na západě USA) nebo<br />
solončaky (v Rusku). Solončaky bývají trvale zamokřeny slanými vodami až k povrchu a pak se<br />
nazývají mokrými solončaky. Sodné kationty nebývají jen elektrolytu, ale nasycují i koloidní půdní<br />
komplex.<br />
Alkalické půdy, které se vyvinuly pod vlivem elektrolytu schopného alkalické hydrolýzy<br />
(zejména Na 2 CO 3 , a NaHCO 3 , zřídka Na 2 SiO 3 a NaHSiO 3 ). Jejich celkový ob<strong>sa</strong>h solí je nižší než u<br />
slaných půd. Ob<strong>sa</strong>h Na a K tvoří více než 15 % všech kationtů. Pórovitost je malá a jíl se promývá<br />
do spodních vrstev, kde tvoří nepropustné podloží. Alkalické půdy působí toxicky stresem<br />
vysokého pH, které zabraňuje mnoha životním funkcím rostlin. Jsou opět fyziologicky suché pro<br />
rostliny, přestože mohou mít vody dostatek. Během suchého počasí je přítomný humus vynášen na<br />
povrch za tvorby černé nebo červenavé krusty a proto jsou v USA tyto půdy označovány za “černé<br />
355
Change language