Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
úrodná jen po omezenou dobu. Brzo se vyčerpá a vlivem klimatu a způsobu hospodaření, též
rychle eroduje.
K podstatně větším změnám v rostlinné a v živočišné říši by došlo, pokud by se
skutečně klima výrazně trvale změnilo (což je velmi pravděpodobné), tedy oteplilo nebo
ochladilo. Při pozvolně probíhajících změnách, by lesní porosty stačily nahrazovat úbytky
dřevin druhy vhodnějšími pro dané klima. V tomto případě by člověk měl nemalou úlohu a
zřejmě by mohl napomoci šíření vhodných druhů do volné přírody a využít též při tvorbě
nových společenstev všech svých znalostí o vztazích mezi rostlinami a ostatními organismy a
jejich životním prostředím.
Nejproblematičtější by zřejmě byl výskyt patogenů a škůdců, nestabilní ekosystémy by
zřejmě zažívaly invaze různorodých organismů, které by ničily nevyrovnané, nově vznikající
„přirozené“ ekosystémy.
Pro rostlinnou výrobu jsou rozhodujícími faktory: množství CO 2 , radiace, teplota,
fenologie plodiny a její anatomické a fyziologické vlastnosti. Limitujícími faktory jsou: voda,
živiny a redukujícími faktory jsou škůdci, choroby, plevele, polutanty a přírodní kalamity.
Zemědělství by se pravděpodobně s jinými klimatickými podmínkami vyrovnalo
daleko lépe než přirozené ekosystémy. Změnilo by se spektrum plodin a zemědělci by i
nadále, tak jako dnes, udržovali uměle vytvořený „agroekosystém“. Výhodou zemědělství je,
že se využívají vesměs sezónní plodiny, tj. plodící během jednoho roku, ale i ovocné dřeviny
jsou využívány poměrně krátké období, takže obnova sadů je záležitostí několika let. Naopak
nevýhodou zemědělské výroby je, že rostliny jsou pěstovány v monokulturních porostech,
kde se škůdci a patogeni snadněji šíří. Výskyt plevelů je vázán převážně na toto prostředí.
Při velmi rychlém klimatickém zvratu by vše bylo složitější, po rychlém odumírání
mnoha rostlinných druhů by následovaly rozsáhlé změny vodního režimu a eroze půdy.
Vlastní obnova, nejen lesních porostů, by byla dlouhodobou záležitostí a tvář krajiny by se
výrazně proměnila.
Je lidstvo připraveno na případné globální klimatické změny? Vyspělé země dnes už o
této možnosti uvažují. Na mezinárodní úrovni již dokonce existuje „Mezinárodní krizový
štáb pro klimatické změny“ vydávající různé rady na celosvětové úrovni. Jedná se však vždy
v podstatě jen o to, jak snížit produkci skleníkových plynů, hlavně CO 2 .
V minulosti změny klimatu, ať již samotné nebo většinou spojené i s dalším
komplexem jevů, vedly k výměně a často i k vymírání druhů. Zejména sucho mělo vliv na
vznik a vývoj rostlinných orgánů a rovněž na evoluci nových druhů.
12