LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach

More documents

Recommendations

Info

Vliv biotických a abiotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005 Fusarium , kde jsou mezi jednotlivými druhy velké rozdíly v požadavcích na rozmezí teplot vhodných pro vývoj, rozdílná jsou jejich optima a maxima. I u jednotlivých druhů tohoto rodu pak jsou ještě rozdíly v teplotních požadavcích u různých kmenů houby. Kromě toho jsou u jednotlivých houbových patogenů různé teplotní požadavky na klíčení spor a růst mycelia, na tvorbu konidií. Jiné teploty jsou potřebné pro pronikání do hostitelských rostlin. Další odlišné požadavky jsou na teploty podmiňující tvorbu pohlavních a nepohlavních stadií hub a tím na jejich šíření v okolí, případně pro přetrvávání houbových organismů mimo dobu aktivního růstu a zejména pro překonání doby mimo přítomnosti na hostitelských rostlinách. Z dalších abiotických faktorů je to světlo, které může být významné pro houbové patogeny, zejména v některých etapách jejich vývoje. Známá je nezbytnost světla pro klíčení spor sněti zakrslé, světlo do určité míry ovlivňuje i klíčení spor některých druhů rodu Phytophthora, některých druhů Erysiphe, dále Blumeria graminis a dalších. Jindy je světlem, nebo střídáním světla a tmy ovlivněna sporulace některých houbových patogenů. Více se však vliv světla, jeho kvality a intenzity projevuje na hostitelských rostlinách. Tam někdy zejména jeho nedostatek přímo predisponuje rostliny k napadení houbovými patogeny. Jako příklad chorob rostlin, jejichž vznik, šíření a intenzita projevu jsou silně ovlivněny abiotickými faktory, lze uvést tyto tři choroby : sněžnou plísňovitost obilnin, suchou listovou skvrnitost obilnin a stéblolam. Původcem sněžné plísňovitosti obilnin je houba Micronectriella nivale (anamorfa Microdochium nivale, syn. Fusarium nivale), často v kombinaci s paluškami (Typhula spp.). Napadány jsou během zimy a v časném předjaří především porosty ozimého žita, ozimého ječmene a ozimé pšenice na pozemcích ve vyšší nadmořské výšce. Zásoba konidií a sklerocií obou hlavních původců v půdě bývá dostatečná a na vznik a rozvoj choroby mají rozhodující vliv vlhkost a teplota okolního prostředí. Podmínkou většího výskytu a rozvoje choroby je déletrvající sněhová pokrývka ( déle než 120 dnů), vliv má i rychlost odtávání sněhu na jaře. Pokud napadne sníh na půdu nedostatečně promrzlou nebo dojde během zimy k mírným oblevám nebo se vlivem slunečního záření (nebo i mechanickými vlivy) na povrchu sněhu utvoří ledové škraloupy, nastanou podmínky optimální pro rozvoj houbových patogenů mnohem rychleji. V letech, kdy napadal mokrý těžký sníh dokonce až v dubnu a ležel 7 – 10 i více dnů, docházelo na porostech citlivějších odrůd zejména ozimé pšenice k rozvoji choroby a k určitým škodám na porostech i po takto krátké době působení sněhové pokrývky. U sněžné plísňovitosti dochází ke kombinaci vlivu vysoké vzdušné vlhkosti ( 100 %) a optimálních teplot pro rozvoj patogenů ( 2°- 5°-6°C). Zároveň je hostitelská rostlina negativně ovlivněna nedostatkem světla, nižším obsahem kyslíku v okolním vzduchu a celkovým vyčerpáním hostitelské rostliny. Kombinace těchto 299
Vliv biotických a abiotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005 faktorů podporuje rozvoj sněžné plísňovitosti a její škodlivosti, kdy dochází k odumírání listů, později i některých odnoží a případně i celých hostitelských rostlin. Na jaře po odtání sněhu, kdy poklesne především vzdušná vlhkost , postup patogena se zastaví, pavučinkovité mycelium zaschne a na poškozených rostlinách zůstanou jen případné povlaky konidií nebo sklerocia obou hlavních původců ochoření. Rostliny, které byly poškozeny jen v menším rozsahu, se pak po změně podmínek prostředí a případných opatřeních na podporu regenerace račnou zotavovat a regenerují. Suchou listovou skvrnitost pšenice vyvolává houba Mycosphaerella graminicola (anamorfa Septoria tritici). V porostech obilnin se za vhodných podmínek může šířit už na podzim, větší rozšíření v porostech podporují mírné zimy. Na podzim se houba šíří převážně nepohlavně vzniklými pyknosporami. Při poklesu teplot během zimy dojde k vývoji pohlavního stadia a houba se šíří askosporami. Leden 2005 poskytl tomuto patogenu vzhledem k teplotám a dostatečné vlhkosti velmi vhodné podmínky pro tvorbu askospor , jejich šíření v porostech a následné napadení rostlin. Houba po proniknutí do rostliny se několik dnů rozrůstá uvnitř listů bez příznaků na povrchu listu. Později dojde ke tvorbě pyknid a v nich pyknospor. Těmi se za vhodných podmínek šíří v porostech na jaře i později. Nejdůležitější podmínkou pro šíření a pronikání do dalších listů je dostatečná vzdušná vlhkost. Vlhkost je v našich podmínkách často tím faktorem, který na jaře limituje další šíření patogena a rozvoj choroby. Teprve ve druhé polovině května a v červnu se v dobře zapojených porostech pšenice udržuje vzdušná vlhkost na hodnotách dostatečných pro další šíření patogena. Ještě výraznější dopad vlhkosti a teploty na vývoj patogena se projevuje u původce pravého stéblolamu, houby Pseudocercosporella herpotrichoides (teleomorfa Tapesia yallundae). Houba začíná růst při teplotách těsně nad 0°C, pro tvorbu konidií je optimální teplota mezi 9 – 12°C, při teplotách nad 15°C tvorba konidií ustává. V našich podmínkách se houba šíří převážně konidiemi. Zároveň teplota potřebná pro proniknutí patogena do pletiva listů má rovněž horní hranici kolem 15 – 16°C. Mezi různými kmeny houby byly zjištěny určité mírné rozdíly v teplotních požadavcích pro růst mycelia a tvorbu konidií. Při vyšších teplotách se tvorba konidií a tím i další šíření patogena v porostu zastaví. Houba uvnitř listových pletiv pokračuje ve vývoji i při vyšších teplotách a proniká přes pochvy dalších listů až na budoucí stéblo. Po napadení listových pochev může další postup patogena zbrzdit nebo i zastavit silný přísušek. Po proniknutí do pletiv stébla dojde k omezení vývoje patogena jen výjimečně. Takové podmínky nastaly v létě roku 2003, kdy kombinace Nízké vzdušné vlhkosti a hlavně vysokých teplot ( přes 30°C) v mnoha porostech vývoj patogena zastavily. 300
Page 4 and 5:
Vliv abiotických a biotických str
Page 6 and 7:
Page 8 and 9:
Page 10 and 11:
Page 12 and 13:
Page 14 and 15:
Page 16 and 17:
Page 18 and 19:
Page 20 and 21:
Page 22 and 23:
Page 24 and 25:
Page 26 and 27:
Page 28 and 29:
Page 30 and 31:
Page 32 and 33:
Page 34 and 35:
Page 36 and 37:
Page 38 and 39:
Page 40 and 41:
Page 42 and 43:
Page 44 and 45:
Page 46 and 47:
Page 48 and 49:
Page 50 and 51:
Page 52 and 53:
Page 54 and 55:
Page 56 and 57:
Page 58 and 59:
Page 60 and 61:
Page 62 and 63:
Page 64 and 65:
Page 66 and 67:
Page 68 and 69:
Page 70 and 71:
150 Vliv abiotických a biotických
Page 72 and 73:
Page 74 and 75:
Page 76 and 77:
Page 78 and 79:
Page 80 and 81:
Page 82 and 83:
Page 84 and 85:
Page 86 and 87:
Page 88 and 89:
Page 90 and 91:
Page 92 and 93:
Page 94 and 95:
Page 96 and 97:
Page 98 and 99:
Page 100 and 101:
Page 102 and 103:
Page 104 and 105:
Page 106 and 107:
Page 108 and 109:
Page 110 and 111:
Page 112 and 113:
Page 114 and 115:
Page 116 and 117:
Page 118 and 119:
Page 120 and 121:
Page 122 and 123:
Page 124 and 125:
Page 126 and 127:
Page 128 and 129:
Page 130 and 131:
Page 132 and 133:
Page 134 and 135:
Page 136 and 137:
Page 138 and 139:
Page 140 and 141:
Page 142 and 143:
Page 144 and 145:
Page 146 and 147:
Page 148 and 149:
Page 150 and 151:
Page 152 and 153:
Page 154 and 155:
Page 156 and 157:
Page 158 and 159:
Page 160 and 161:
Page 162 and 163:
Page 164 and 165:
Page 166 and 167:
Page 168 and 169:
Page 170 and 171:
Page 172 and 173:
Page 174 and 175:
Page 176 and 177:
Page 178 and 179:
Page 180 and 181:
1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4
Page 182 and 183:
Page 184 and 185:
Page 186 and 187:
Vliv biotických a abiotických str
Page 188 and 189:
Page 190 and 191:
Page 192 and 193:
Page 194 and 195:
Page 196 and 197:
Page 198 and 199:
Page 200 and 201:
Page 202 and 203:
Page 204 and 205:
Page 206 and 207:
Page 208 and 209:
Page 210 and 211:
Page 212 and 213:
Page 214 and 215:
Page 216 and 217:
Page 218 and 219:
Page 220 and 221:
Page 222 and 223:
Page 224 and 225:
Page 226 and 227:
Page 228 and 229:
Page 230 and 231:
Page 232 and 233:
Page 234 and 235:
Page 236 and 237:
Page 238 and 239:
Page 240 and 241:
Page 242 and 243:
Page 244 and 245:
Page 246 and 247:
Page 248 and 249: Vliv biotických a abiotických str
Page 318 and 319: Vliv abiotických a biotických str
Page 348 and 349:
Page 350 and 351:
Page 352 and 353:
Page 354 and 355:
Page 356 and 357:
Page 358 and 359:
Page 360 and 361:
Page 362 and 363:
Page 364 and 365:
Page 366 and 367:
Page 368 and 369:
Page 370 and 371:
Page 372 and 373:
Page 374 and 375:
Page 376 and 377:
Page 378 and 379:
Page 380 and 381:
Page 382:
show all

LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach