LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach

More documents

Recommendations

Info

Vliv biotických a abiotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005 Vliv stresorů na tis červený (Taxus baccata L. ) v jeho přirozeném prostředí i ve městě. Iva Roubíková Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Zemědělská 3, 613 00 Brno, Česká republika, i.roubikova@centrum.cz Souhrn V tomto příspěvku jsou uvedeny některé výsledky mé diplomové práce a jsou dány do souvislosti s dalšími publikacemi a to hlavně s příspěvkem ze semináře na Technické univerzitě Zvolen Prehľad výskytu a inventarizácia tisu v Českej republike (Zatloukal, 2004) a středoškolskou odbornou prací ze sportovního gymnázia v Jablonci nad Nisou Tis červený (Taxus baccata) na lokalitě Pod Dračí skálou (Abraham, 1999). Jsou zde mezi sebou porovnány dvě lokality s tisem keřového vzrůstu (Lednice na Moravě a Opava) a dvě s tisem stromového růstu (Křivoklátsko a Plzeň). Stanoviště v Lednici na Moravě, Opavě a Plzni podléhají více antropickému ovlivnění, neboť se jedná o uměle založené výsadby. Stanoviště na Křivoklátskou podléhá více přirozeným biotickým a abiotickým faktorům. Úvod Ve svém příspěvku bych ráda uvedla některé výsledky pozorování ze své diplomové práce, která byla vypracována v roce 2003 pod vedením pana Doc. Ing. M. Pejchala. Vycházím z vizuálního hodnocení jedinců přímo na stanovišti a to hlavně z hodnocení jejich růstových charakteristik a působení některých stresorů. Také bych se chtěla zmínit o výsledcích, které publikoval pan ing. Zatloukal na semináři ve Zvolenu na Technické univerzitě v roce 2004 a dále o středoškolské práci studenta sportovního gymnázia v Jablonci nad Nisou Abrahama sepsanou v roce 1999. Tis je dnes uznáván hlavně jako přizpůsobivá a odolná okrasná dřevina. Zájem o něj jako o součást lesního ekosystému stoupl až v posledních letech. Tato dřevina je především středem zájmu odborných prací - ať už jedná o diplomové práce, nebo odborné středoškolské práce. Největší podíl na tom, že tis se začíná promítat do povědomí veřejnosti, má v současnosti práce Inventarizace tisu červeného a jeho genetická diverzita v chráněných územích ČR, na které spolupracovali Ing. Vladimír Zatloukal, Ing. Jiří Kadera, Mgr. Jiří Mánek, Doc. Ing. Vladislav Čurn, Ph. D. Uvedla bych zde popis vlastností tisu, které se vztahují k výsledkům mé práce. Poměrně stručnou a výstižnou charakteristiku tisu uvedl Zatloukal (2001): „Specifické znaky a vlastnosti tisu ovlivňují jeho schopnost odolávat, nebo se přizpůsobit faktorům prostředí a antropickým vlivům. Jsou významné nejen z hledisek ochrany přírody, ale ovlivňují i společenský zájem na tisu, jako dřevině hospodářsky využitelné. S ním jsou spojena možná rizika i pozitiva pro budoucí osud tisu, jako složky lesních ekosystémů. Tis červený, Taxus baccata (generativního původu) je malý strom – často má obvykle keřovitý vzrůst. Je dřevinou hlubokokořennou. Charakter růstu tisu je ovlivněn biotopem, ale i dalšími faktory, např. poškozováním pastvou dobytka, okusem zvěře, ořezem ozdobného klestu apod. U vegetativně množených jedinců závisí charakter růstu do značné míry na tom, ze kterého místa mateřské rostliny byl materiál k množení odebrán. Jedinci množení řízkováním mají zpravidla charakter rozkladitého keře. Pro tis červený je charakteristický výskyt vícekmennosti. Frekvence výskytu vícekmennosti a keřovitých jedinců se u různých populací tisu liší. Růstové vlastnosti a habitus tisu jasně vypovídají o tisu jako o dřevině nižších stromových pater vysoce adaptované na existenci v zástinu horní stromové etáže. Vedle toho je, přes značné fylogenetické stáří rodu Taxus, překvapivá jeho značná plasticita, umožňující přežívání v širokém 261
Vliv biotických a abiotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005 spektru ekologických podmínek. Pravděpodobně právě díky této skutečnosti tis dosud ve fragmentárních populacích přežívá i v nepříznivých podmínkách dlouhodobě velkoplošně obhospodařovaných lesů. Vysoká plasticita tisu vytváří příznivé primární předpoklady pro přežití tisu do budoucna a jeho repatriaci na lokality původního výskytu. “ Materiál a metodika Zmíním se zde o čtyřech lokalitách, které jsem sledovala, a porovnala bych hlavně vitalitu a zdravotní stav u sledovaných tisů ve vztahu k místu, kde se nachází a k možným negativním faktorům, které na ně mohou působit. Lokality jsou odlišné svým charakterem. Jedná se o lokalitu v tisů v Lednicko-valtickém areálu – (krajinářsky řešená část parkových úprav), městské parkové výsadby v Opavě (v prostoru bývalého opevnění) a přirozeném stanovišti v Chráněné krajinné oblasti křivoklátsko nazývanou „U Eremita“. Lokalita Lednice na Moravě Klimatická oblast dle Quitta (1971) Průměrná roční teplota v °C Průměrné roční srážky v mm/rok Nadmořská výška lokality v m Geologický podklad MT4 9-10 500-550 164 neogenní sedimentypřevážně vápencové jíly Rok sledování Poznámka k ke stanovišti 2001 prostředí zde je ovlivněno rybniční soustavou město Opava MT10 8 pod 550 270 marinní vápenitý 2002 tisy se nachází v mstném v neogén (vápenité udržovaném městském jíly, písky, smíšené parku materiály CHKO MT11 8 640 490- pískovce z 2002 Ovlivnění mikroklimatu Křivoklátsko 520 ordoviku expozicí svahu-severní svah Město Plzeň MT11 7- 8 518 300- neogenní jíly a 2001 Stanoviště chráněné 350 písky polohy, ovlivnění exhaláty. Chtěla bych upozornit spíše na jejich společné rysy a to, že se nachází na podkladu s obsahem vápence, v oblastech které spadají do mírně teplé oblasti dle Quitta s menším množstvím srážek. Výrazné rozdíly působení stresorů budou samozřejmě v místech ovlivněných více člověkem. Lednicko-valtický areál je z lokalit nejteplejší, úhrn srážek není vysoký, ale dobré mikroklima je podpořeno soustavou rybníků, tedy je zde vyšší vzdušná vlhkost. Lokalita ve městě Opava má průměrnou teplotu 8°C a poměrně nízké srážky. Ovšem tisy jsou přímo v městském prostředí a prostor, kde je intenzivně udržován včetně závlahy. Prakticky pro svůj vývoj mají ideální podmínky. Jedna ze čtyř lokalit je v CHKO Křivoklátsko a jedná se o přirozené naleziště v chráněné poloze severního svahu opět s nižším úhrnem srážek. Zde se sice neodráží přímé ovlivnění člověkem, ale tis je tu vystaven působení nepříliš optimálních podmínek. Ve městě Plzni se tis nalézá řídce v Borském parku s částečnou údržbou a ve vilové zástavbě rodinných domků. Chráněná poloha a blízkost vodního toku mírně zlepšují mikroklima. Velmi podrobně negativně působící faktory popsal na semináři Premenlivosť, ekológia a ochrana tisu obyčajného ve Zvolenu Zatloukal (2004): „Přirozené abiotické faktory • Poškození extrémními mráz (např. zima 1928/29) • Větrný polom v horní etáži (ohrožen je zejména tis v nepůvodních smrčinách • Vývraty- na oglejených a těžkých hlinitých půdách (Supíkovice, Dolní Babákov) Antropické faktory • Imise - (např. Jizerské hory „U tisu“, Děčínsko „Jílovské tisy“ aj. ) • Hospodářsky změněné porostní mikroklima (provívání, náhlá změna osvětlení) 262
Page 4 and 5:
Vliv abiotických a biotických str
Page 6 and 7:
Page 8 and 9:
Page 10 and 11:
Page 12 and 13:
Page 14 and 15:
Page 16 and 17:
Page 18 and 19:
Page 20 and 21:
Page 22 and 23:
Page 24 and 25:
Page 26 and 27:
Page 28 and 29:
Page 30 and 31:
Page 32 and 33:
Page 34 and 35:
Page 36 and 37:
Page 38 and 39:
Page 40 and 41:
Page 42 and 43:
Page 44 and 45:
Page 46 and 47:
Page 48 and 49:
Page 50 and 51:
Page 52 and 53:
Page 54 and 55:
Page 56 and 57:
Page 58 and 59:
Page 60 and 61:
Page 62 and 63:
Page 64 and 65:
Page 66 and 67:
Page 68 and 69:
Page 70 and 71:
150 Vliv abiotických a biotických
Page 72 and 73:
Page 74 and 75:
Page 76 and 77:
Page 78 and 79:
Page 80 and 81:
Page 82 and 83:
Page 84 and 85:
Page 86 and 87:
Page 88 and 89:
Page 90 and 91:
Page 92 and 93:
Page 94 and 95:
Page 96 and 97:
Page 98 and 99:
Page 100 and 101:
Page 102 and 103:
Page 104 and 105:
Page 106 and 107:
Page 108 and 109:
Page 110 and 111:
Page 112 and 113:
Page 114 and 115:
Page 116 and 117:
Page 118 and 119:
Page 120 and 121:
Page 122 and 123:
Page 124 and 125:
Page 126 and 127:
Page 128 and 129:
Page 130 and 131:
Page 132 and 133:
Page 134 and 135:
Page 136 and 137:
Page 138 and 139:
Page 140 and 141:
Page 142 and 143:
Page 144 and 145:
Page 146 and 147:
Page 148 and 149:
Page 150 and 151:
Page 152 and 153:
Page 154 and 155:
Page 156 and 157:
Page 158 and 159:
Page 160 and 161:
Page 162 and 163:
Page 164 and 165:
Page 166 and 167:
Page 168 and 169:
Page 170 and 171:
Page 172 and 173:
Page 174 and 175:
Page 176 and 177:
Page 178 and 179:
Page 180 and 181:
1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4
Page 182 and 183:
Page 184 and 185:
Page 186 and 187:
Vliv biotických a abiotických str
Page 188 and 189:
Page 190 and 191:
Page 192 and 193:
Page 194 and 195:
Page 196 and 197:
Page 198 and 199:
Page 200 and 201:
Page 202 and 203:
Page 204 and 205:
Page 206 and 207:
Page 208 and 209:
Page 210 and 211: Vliv biotických a abiotických str
Page 310 and 311:
Page 312 and 313:
Page 314 and 315:
Page 316 and 317:
Page 318 and 319:
Page 320 and 321:
Page 322 and 323:
Page 324 and 325:
Page 326 and 327:
Page 328 and 329:
Page 330 and 331:
Page 332 and 333:
Page 334 and 335:
Page 336 and 337:
Page 338 and 339:
Page 340 and 341:
Page 342 and 343:
Page 344 and 345:
Page 346 and 347:
Page 348 and 349:
Page 350 and 351:
Page 352 and 353:
Page 354 and 355:
Page 356 and 357:
Page 358 and 359:
Page 360 and 361:
Page 362 and 363:
Page 364 and 365:
Page 366 and 367:
Page 368 and 369:
Page 370 and 371:
Page 372 and 373:
Page 374 and 375:
Page 376 and 377:
Page 378 and 379:
Page 380 and 381:
Page 382:
show all

LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach