Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
Vliv tlaku na kořenové systémy sazenic smrku ztepilého
(Picea abies /L./ Karsten) III-mikroskopická studie.
Roman Gebauer, Milena Martinková
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, ústav lesnické botaniky, dendrologie a
typologie, Zemědělská 3, 61300, Brno, e-mail: gebo@email.cz
Souhrn
Cílem předložené studie bylo prohloubit poznání v této problematice a zjistit, jakým
způsobem ovlivňuje zhutnění půdy, simulované dlouhodobým zatížením, tvar a velikost
tracheid metaxylému a deuteroxylému a tím i hydraulickou vodivost kořenového systému
dvouletých sazenic smrku ztepilého. Tato práce navazuje na sdělení v předchozích seminářích
(Gebauer a Martinková 2003, 2004).
Z kontrolních a experimentálních sazenic byly odebrány vzorky jemných kořenů a
z nich pořízeny transverzální mikroskopické řezy pro analýzu rozměrů lumenů tracheid a
zastoupení buněčných stěn v metaxylému a sekundárním xylému. Celkem bylo změřeno kolem
9500 buněk. Ze získaných výsledků vyplývá, že působením tlaku byla v sekundárním xylému
průměrná plocha buněčných stěn vyšší o 1 % , v metaxylému vyšší o 5 % oproti kontrolním
sazenicím. Co se týká největšího rozměru lumenů tracheid, pak v kořenech pod vlivem tlaku
byly četnější tracheidy úzké (do 12 μm), zatímco u kontrolních kořenů byly četnější tracheidy
široké (od 14 μm). Z experimentu vyplývá jednak vyšší citlivost kořenů vůči tlaku v mladších
fázích vývinu, vyšší energetický sink a jednak snížená potenciální vodivost xylému.
Úvod
Různé, prakticky potřebné činnosti v lesním hospodářství mohou zhutňovat půdu, což
má záporný vliv na kořeny může ovlivňuje schopnost kořenů osídlit půdní prostor. Mnoho
autorů dokázalo, že růst stromu a produkce dřeva se snižuje zhutněním (Froehlich, 1976;
Cochran and Brock, 1985). Navíc, obnova a meliorace zhutněné půdy je dlouhodobá, pokud
je vůbec možná (Heninger et al., 2002). Obecně je šance pro růst kořenů snížena se vzrůstající
půdní hustotou následkem nadměrného půdního odporu (bývá typický u suchých a
skeletnatých půd) nebo nedostatečným provzdušnění, když je půda příliš nasáklá vodou
(Greacenem a Sadsem 1980). Čím víc je růst omezen růst kořenů a čím je menší půdní prostor
obsazený kořeny, tím pomalejší je růst stromu v nadzemní časti (Halverson a Zisa 1982;
Tuttle et al., 1988). Cílem předložené studie bylo prohloubit poznání v této problematice a
zjistit, jakým způsobem ovlivňuje zhutnění půdy, simulované dlouhodobým zatížením, tvar a
velikost tracheid metaxylému a deuteroxylému a tím i hydraulickou vodivost kořenového
systému dvouletých sazenic smrku ztepilého. Tato práce navazuje na sdělení v předchozích
seminářích (Gebauer a Martinková 2003, 2004).
95