LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach

More documents

Recommendations

Info

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005 letech jedny z nejzávažnějších původci řady onemocnění hlavních zemědělských plodin, kteří jsou zároveň producenty mykotoxinů - houby rodů Fusarium a Alternaria. Fuzariózám (onemocněním způsobeným houbami rodu Fusarium) především obilovin je celosvětově věnována značná pozornost. Infekce způsobené těmito patogeny se vyskytují každoročně a v našich podmínkách - především na pšenici a ječmeni - mohou způsobit významné hospodářské ztráty. Vedle kvantitativních ztrát může napadení a následná kontaminace mykotoxiny snížit i technologickou kvalitu zrna. Výskyt fuzarióz a jejich vliv na výnos a kvalitu zrna je do značné míry závislý na průběhu povětrnostních podmínek. Rozhodující je průběh počasí v měsících květnu a červnu a hlavně v obdobích a na lokalitách s vyšším srážkovým úhrnem je předpoklad zvýšeného výskytu. Mezi další důležité faktory přispívající k rozvoji těchto patogenů patří pěstitelské postupy a rotace plodin, nevyrovnaná výživa, nedostatečné zpracování půdy a také hromadění posklizňových zbytků, které slouží jako rezervoár infekce pro další období. I proto má značný význam také volba předplodiny. Výsledky výzkumů z posledních let ukazují, že především ozimá pšenice pěstovaná po kukuřici bývá velmi významně napadena výše zmíněnými houbami. Důležitými faktory , které mohou přispět k rozvoji fuzarióz klasu, patří i prodloužení fáze dozrávání v souvislosti s pozdějším přihnojováním a aplikací fungicidů. Fungicidní ošetření v době metání a kvetení může prodloužit životnost praporcového listu i klasu a tím prodloužit časové období pro vznik infekce. Druhou skupinou „polních plísní“ s vazbou na sekundární produkci mykotoxinů je rod Alternaria. Tyto mikroorganismy jsou přirozenou součástí půdních ekosystémů a jsou velmi důležitým prvkem v rozkladu organické hmoty. Některé druhy se však adaptovaly na parazitický způsob života a patří mezi slabší patogeny vyvolávající patologické změny pletiv u celé řady hostitelských rostlin, obilniny nevyjímaje. Velmi často jsou tyto organismy izolovány jako součást semenné mikroflory. Z fytopatologického hlediska se jedná o patogeny nastupující až v posledních fázích vegetace, přičemž optimální podmínky pro rozvinutí patogenního potenciálu představují teploty kolem 25°C a relativně vysoká vzdušné vlhkost. Výše popsané „polní plísně“ způsobují primární infekci. Skladové plísně jsou mikroorganismy zodpovědné za tzv. sekundární infekci. Důležitými producenty mykotoxinů při kontaminaci skladovaných produktů jsou rody Aspergillus, Fusarium a Penicillium. Při nevhodném skladování a nedodržení obecně platných hygienických podmínek dochází k rozvoji těchto mikroorganismů a k tzv. zaplísnění. Skladové plísně potřebují k životu relativně vysokou teplotu – jejich životní optimum je 28°C a také vysokou relativní vlhkost 21
Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005 substrátu. Je známo, že pokud klesá vlhkost substrátu pod 12 %, životní cyklus těchto patogenů se zastavuje. Pozorný čtenář jistě zaregistroval, že houby rodu Fusarium se vyskytují v obou skupinách plísní – tedy v polních i ve skladových. O to důležitější je třeba jejich kontaminaci zabránit již v průběhu vegetace. Škodlivost všech výše popsaných rodů hub spočívá tedy nejen ve fyzické přítomnosti a parazitickém působení na hostitelskou rostlinu, ale i v produkci mykotoxinů, které jsou toxické jak pro rostlinu, tak pro následného konzumenta (teplokrevné živočichy). V současnosti je popsáno asi 400 mykotoxinů jako chemických sloučenin. Důsledky působení mykotoxinů na organismus teplokrevných živočichů jsou velmi různorodé v závislosti na typu toxinu, dávce a délce doby jeho působení, druhu, stáří, pohlaví a aktuálním zdravotním stavu jedince. Projevují se např. snížením imunity, alergickými reakcemi, poruchami reprodukce, poruchami nervové soustavy, dýchacího ústrojí, u hospodářských zvířat také snížením konverze a využití krmiv či zvýšenou mortalitou v chovu. Mykotoxiny produkované “polními plísněmi” Houby rodu Fusarium produkují širokou škálu těchto sekundárních metabolitů souhrnně nazývaných fusariotoxiny. Dominantní skupinou jsou trichothecény. Tyto sloučeniny obsahují trichothecenovou strukturu s 12,13-epoxidovou složkou (Smith, 1992). Trichotheceny jsou při příjmu zvířty rychle absorbovány z gasrointestinálního traktu a intenzivně metablizovány v játrech, což vede k částečné deepoxidaci. Avšak i zbývající epoxidy přecházející z jaterního metabolismu ovlivňují základní buněčné funkce (syntéza bílkovin, syntéza DNA) a ovlivňují buněčnou replikaci. Gastrointestinální léze, zpomalení růstu a zvýšená náchylnost k infekčním onemocněním jsou hlavními problémy pozorovanými po konzumaci krmiv kotaminovaných trichotheceny. Do této skupiny patří více než 140 látek. Nejdůležitějšími jsou: deoxynivalenol, nivalenol, T-2 toxin, HT-2 toxin, diacetoxyscirpenol apod. ( Danicke 2002, Bottalico et al., 2002, Desjardins et al. 2001). Vnímavé jsou všechny skupiny zvířat a pochopitelně také člověk (Eriksen, Pettersson, 2004). Deoxynivalenol (vomitoxin-DON) – je patrně nejfrekventovanějším trichothecénem. Postižená zvířata odmítají krmivo, zvrací a trpí průjmy. DON vede ke snížení hmotnostního přírůstku, který může být částečně vysvětlen počátečním odmítáním krmiva, ale dalším negativním faktorem je narušení transportu živin přes zanícenou střevní sliznici (Kinser et al., 2004, Pestka et al., 2004). 22
Page 4 and 5: Vliv abiotických a biotických str
Page 70 and 71: 150 Vliv abiotických a biotických
Page 72 and 73:
Vliv abiotických a biotických str
Page 74 and 75:
Page 76 and 77:
Page 78 and 79:
Page 80 and 81:
Page 82 and 83:
Page 84 and 85:
Page 86 and 87:
Page 88 and 89:
Page 90 and 91:
Page 92 and 93:
Page 94 and 95:
Page 96 and 97:
Page 98 and 99:
Page 100 and 101:
Page 102 and 103:
Page 104 and 105:
Page 106 and 107:
Page 108 and 109:
Page 110 and 111:
Page 112 and 113:
Page 114 and 115:
Page 116 and 117:
Page 118 and 119:
Page 120 and 121:
Page 122 and 123:
Page 124 and 125:
Page 126 and 127:
Page 128 and 129:
Page 130 and 131:
Page 132 and 133:
Page 134 and 135:
Page 136 and 137:
Page 138 and 139:
Page 140 and 141:
Page 142 and 143:
Page 144 and 145:
Page 146 and 147:
Page 148 and 149:
Page 150 and 151:
Page 152 and 153:
Page 154 and 155:
Page 156 and 157:
Page 158 and 159:
Page 160 and 161:
Page 162 and 163:
Page 164 and 165:
Page 166 and 167:
Page 168 and 169:
Page 170 and 171:
Page 172 and 173:
Page 174 and 175:
Page 176 and 177:
Page 178 and 179:
Page 180 and 181:
1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4
Page 182 and 183:
Page 184 and 185:
Page 186 and 187:
Vliv biotických a abiotických str
Page 188 and 189:
Page 190 and 191:
Page 192 and 193:
Page 194 and 195:
Page 196 and 197:
Page 198 and 199:
Page 200 and 201:
Page 202 and 203:
Page 204 and 205:
Page 206 and 207:
Page 208 and 209:
Page 210 and 211:
Page 212 and 213:
Page 214 and 215:
Page 216 and 217:
Page 218 and 219:
Page 220 and 221:
Page 222 and 223:
Page 224 and 225:
Page 226 and 227:
Page 228 and 229:
Page 230 and 231:
Page 232 and 233:
Page 234 and 235:
Page 236 and 237:
Page 238 and 239:
Page 240 and 241:
Page 242 and 243:
Page 244 and 245:
Page 246 and 247:
Page 248 and 249:
Page 250 and 251:
Page 252 and 253:
Page 254 and 255:
Page 256 and 257:
Page 258 and 259:
Page 260 and 261:
Page 262 and 263:
Page 264 and 265:
Page 266 and 267:
Page 268 and 269:
Page 270 and 271:
Page 272 and 273:
Page 274 and 275:
Page 276 and 277:
Page 278 and 279:
Page 280 and 281:
Page 282 and 283:
Page 284 and 285:
Page 286 and 287:
Page 288 and 289:
Page 290 and 291:
Page 292 and 293:
Page 294 and 295:
Page 296 and 297:
Page 298 and 299:
Page 300 and 301:
Page 302 and 303:
Page 304 and 305:
Page 306 and 307:
Page 308 and 309:
Page 310 and 311:
Page 312 and 313:
Page 314 and 315:
Page 316 and 317:
Page 318 and 319:
Page 320 and 321:
Page 322 and 323:
Page 324 and 325:
Page 326 and 327:
Page 328 and 329:
Page 330 and 331:
Page 332 and 333:
Page 334 and 335:
Page 336 and 337:
Page 338 and 339:
Page 340 and 341:
Page 342 and 343:
Page 344 and 345:
Page 346 and 347:
Page 348 and 349:
Page 350 and 351:
Page 352 and 353:
Page 354 and 355:
Page 356 and 357:
Page 358 and 359:
Page 360 and 361:
Page 362 and 363:
Page 364 and 365:
Page 366 and 367:
Page 368 and 369:
Page 370 and 371:
Page 372 and 373:
Page 374 and 375:
Page 376 and 377:
Page 378 and 379:
Page 380 and 381:
Page 382:
show all

LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach