Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv biotických a abiotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
Výsledky a diskuse
1. Růstové změny na úrovni orgánů stromů
1.1. Tloušťkový přírůst kmene
Tloušťkový přírůst na kmeni je výsledkem kombinace působení všech stanovištních faktorů
dané vegetační sezóny, které mají vliv na růst stromu. Za normálních podmínek se jedná zejména o
trofické vlastnosti půdy, množství a rozložení srážek, množství slunečního záření a chod teplot.
Začnou-li však působit výrazné stresové faktory, mohou tyto zásadně ovlivnit tloušťkový přírůst na
kmeni, protože strom spotřebuje značné množství energie na obranné reakce a protože působení
stresových faktorů může zásadním způsobem ovlivnit vlastní akumulaci energie. Tloušťkový přírůst
jako výsledek působení kombinace více faktorů je tedy reakcí nespecifickou. Nelze tedy vždy
jednoznačně usuzovat ze snížení tloušťky letokruhu na působení konkrétního faktoru. V našem
případě lze ovšem považovat dlouhodobé zaplavení za natolik dominantní ekologický vliv, že
případný pokles přírůstu je s tímto faktorem v těsné závislosti.
Na obr.1 jsou znázorněny průměrné plochy letokruhů odečtené v prsní výši ze vzorníků
pokácených na jednotlivých výzkumných plochách transektů v letech 2002 a 2003, včetně maxim a
minim zaznamenaných v jednotlivých letech ve srovnání s referenční plochou. Poklesne-li plocha
letokruhu, má to větší váhu, než je-li zaznamenán pouze pokles tloušťky letokruhu.
plocha letokruhu [mm 2 ]
min
prům
max
plocha P
plocha letokruhu [mm 2 ]
2500
2000
1500
1000
500
min
prům
max
plocha P
4500
4000
3500
3000
2500
2000
1500
1000
500
0
1997 1998 1999 2000 2001 2002
0
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
Obr. 1.: Průměry ploch letokruhů vzorníků odebraných z transektů v roce 2002 (vlevo) a
2003 (vpravo) ve srovnání s referenční plochou P.
Z grafů na obr.1 je zřejmý výrazný pokles průměrné plochy letokruhu vzorníků na
zaplavených plochách v roce 2002. Zatímco v prvních dvou letech jsou plochy letokruhů shodné i
na ploše referenční i v absolutních hodnotách, postupně se výrazně rozcházejí a na referenční ploše
je tloušťkový přírůst na kmeni až několikanásobně vyšší. V první fázi vývoje je to způsobeno vyšší
fyziologickou hloubkou půdy, později již zaplavením.
Dále je zřejmé, že populace vrby bílé ve 4-5 letech dosahuje takové populační hustoty a
zapojení porostu, že končí strmá iniciální rychlost tloušťkového přírůstu u většiny stromů
z nedostatku záření (limitující faktor prostředí). Vrba je silně světlomilná dřevina a na změny
v přísunu sluneční energie velmi citlivě a rychle reaguje. Tento efekt je zřetelný jak u ploch dnes
zaplavených, kdy ještě před zaplavením nastala stagnace až mírný pokles přírůstu v roce 2001, tak u
plochy referenční, kdy stagnace přírůstu u některých stromů nastoupila o rok později (referenční
plocha je o rok mladší). Z obr.1 je také patrné, že vzorníky odebrané v roce 2003 se poněkud
liší dynamikou vývoje tloušťkového přírůstu oproti vzorníkům odebraným rok předtím. Je to
způsobeno tím, že stromy, které přežily dvouleté zaplavení byly růstově nadprůměrné, naopak
stromy průměrného až podprůměrného vzrůstu uhynuly během druhé vegetační sezóny.
189