LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach

More documents

Recommendations

Info

Vliv biotických a abiotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005 Nicotiana tabacum L. cv. SR-1) a C 4 rostlina kukuřice (Zea mays L. cv. Anjou 245). Semenáčky byly pěstovány v písku nebo perlitu se živným roztokem v kultivační komoře při 16-h fotoperiodě, ozářenosti 250 μmol m -2 s -1 , teplotě 25/20 °C a relativní vlhkosti asi 50 %. Vodní stres byl indukován přerušením zálivky. V době, kdy bylo dosaženo viditelné vadnutí a 2 dny po opětovném zalití byly odebrány vzorky listového pletiva (pro každou variantu 3 × 1 g a 3 × 2 g; směsné vzorky z listů 3 rostlin) a zmrazeny v tekutém dusíku. Jako charakteristika vodního stresu byl měřen relativní obsah vody terčíkovou metodou podle Čatského (1960). Pro stanovení obsahu endogenní ABA byl rostlinný materiál extrahován v metanolu a vzorky byly přečištěny a derivatizovány diazometanem. Tritiovaná (±)-ABA byla používána jako interní standard. Vzorky byly dále přečištěny pomocí sloupcové chromatografie (Polyclar AT). ABA byla analyzována pomocí plynové chromatografie (Hewlett Packard 5980 vybavený ECD, kolona OV-1, teploty na nástřiku 250 °C, koloně 210 °C, detektoru 280 °C, dusík jako nosný plyn) (Vágner et al. 1998). Pro analýzu endogenních CK bylo zmrzlé pletivo rozdrceno v kapalném dusíku a extrahováno při -20 °C roztokem podle Bieleski (1964). Do extrakční směsi byly přidány deuteriem značené CK jako interní standardy. Po přečištění extraktu pomocí C 18 SPE kolonek a DEAE celulosy kombinovaného se současnou úpravou pH a rozkladem fosfátů byla získána frakce obsahující base, ribosidy a glukosidy a frakce z fosfátů vzniklých ribosidů. Obsah jednotlivých CK byl poté stanoven pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie spojené s hmotnostním spektrometrem (podrobný postup viz. Lexa et al. 2003). Pro zjednodušení interpretace dosažených výsledků byly CK rozděleny do 5 skupin s rozdílnou biologickou funkcí podobně jako v recentní práci Ananieva et al. (2004): 1) biologicky aktivní cytokininy (trans-zeatin, dihydrozeatin, trans-zeatin-9-ribosid, dihydrozeatin-9-ribosid, isopentenyladenin, isopentenyladenin-9-ribosid), 2) cis-deriváty zeatinu (cis-zeatin, cis-zeatin-9-ribosid), 3) zásobní cytokininy (trans-zeatin-O-glucosid, trans-zeatin-9- ribosid-O-glucosid, dihydrozeatin-9-ribosid-O-glucosid), 4) neaktivní cytokininy (trans-zeatin-7- glucosid, dihydrozeatin-7-glucosid, trans-zeatin-9-glucosid, dihydrozeatin-9-glucosid, isopentenyladenin-7-glucosid, isopentenyladenin-9-glucosid) a 5) fosfáty cytokininů. Výsledky a diskuse Kukuřice je díky nižší vodivosti průduchů, vyšší efektivitě využití vody a vyšší rychlosti fotosyntézy při nízké vnitřní koncentraci CO 2 více odolná vůči vodnímu stresu než C 3 rostliny (viz přehled Matsuoka et al. 2001). Abychom zajistili podobnou rychlost snižování obsahu vody, použili jsme rostliny kukuřice s větší listovou plochou než měly ostatní rostliny při stejném objemu substrátu. Tím u všech čtyř druhů bylo viditelné vadnutí pozorováno 5 - 7 d po přerušení zálivky a 241
Vliv biotických a abiotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005 relativní obsah vody (RWC) se snížil na 65 - 75 % (Tab. 1). Ve stejné době byla vodivost průduchů, rychlost transpirace a rychlost fotosyntézy již výrazně snížena (Pospíšilová a Baťková 2004). Jak bylo možné předpokládat, v listech fazolu, tabáku a kukuřice docházelo při vodním stresu k akumulaci ABA. Nejvyšší obsah ABA byl zjištěn u fazolu a nejnižší u tabáku. U fazolu docházelo již 2 d po rehydrataci k opětovnému poklesu obsahu ABA. Naproti tomu, akumulace ABA u cukrovky byla pomalá a nejvyšší obsah byl pozorován až po rehydrataci (Tab. 1). Obsah a složení endogenních CK u kontrolních rostlin, stejně jako při vodním stresu a následné rehydrataci, byly velmi rozdílné u různých druhů rostlin. Nejvyšší obsah CK byl zjištěn u fazolu. Ve spektru CK byly dominantní zásobní CK. Během vodního stresu se nejen zvyšoval celkový obsah CK, ale i podíl aktivních CK. Po rehydrataci docházelo k částečnému poklesu obsahu CK (Tab.1). U tabáku byl obsah CK nižší než u fazolu a v jejich spektru převažovaly neaktivní CK. Působením vodního stresu se obsah CK u tabáku mírně zvyšoval a vyšší obsah byl pozorován i po rehydrataci (Tab. 1). O málo vyšší obsah CK než u tabáku byl zjištěn u kontrolních rostlin cukrovky. Ve spektru CK byly celkem rovnoměrně zastoupeny všechny funkční skupiny. Celkový obsah CK se také mírně zvyšoval při vodním stresu, ale obsah aktivních CK byl nižší než u kontrolních rostlin. Po rehydrataci se celkový obsah CK velmi rychle snižoval (Tab. 1). I když celkový obsah CK u kukuřice byl poměrně nízký, při vodním stresu docházelo k jeho výraznému zvýšení, podobně jako u fazolu. Na tomto zvýšení se podílely všechny skupiny CK. Podobně jako u cukrovky byl obsah CK po rehydrataci dokonce nižší než u kontroly (Tab.1). Na rozdíl od většiny výše uvedených literárních údajů, u všech pokusných rostlin docházelo během stresu ke zvyšování celkového obsahu CK. Zvýšení obsahu aktivních CK pozorované u fazolu a kukuřice se shodovalo s výsledky Stern et al. (2003). 242
Page 4 and 5:
Vliv abiotických a biotických str
Page 6 and 7:
Page 8 and 9:
Page 10 and 11:
Page 12 and 13:
Page 14 and 15:
Page 16 and 17:
Page 18 and 19:
Page 20 and 21:
Page 22 and 23:
Page 24 and 25:
Page 26 and 27:
Page 28 and 29:
Page 30 and 31:
Page 32 and 33:
Page 34 and 35:
Page 36 and 37:
Page 38 and 39:
Page 40 and 41:
Page 42 and 43:
Page 44 and 45:
Page 46 and 47:
Page 48 and 49:
Page 50 and 51:
Page 52 and 53:
Page 54 and 55:
Page 56 and 57:
Page 58 and 59:
Page 60 and 61:
Page 62 and 63:
Page 64 and 65:
Page 66 and 67:
Page 68 and 69:
Page 70 and 71:
150 Vliv abiotických a biotických
Page 72 and 73:
Page 74 and 75:
Page 76 and 77:
Page 78 and 79:
Page 80 and 81:
Page 82 and 83:
Page 84 and 85:
Page 86 and 87:
Page 88 and 89:
Page 90 and 91:
Page 92 and 93:
Page 94 and 95:
Page 96 and 97:
Page 98 and 99:
Page 100 and 101:
Page 102 and 103:
Page 104 and 105:
Page 106 and 107:
Page 108 and 109:
Page 110 and 111:
Page 112 and 113:
Page 114 and 115:
Page 116 and 117:
Page 118 and 119:
Page 120 and 121:
Page 122 and 123:
Page 124 and 125:
Page 126 and 127:
Page 128 and 129:
Page 130 and 131:
Page 132 and 133:
Page 134 and 135:
Page 136 and 137:
Page 138 and 139:
Page 140 and 141:
Page 142 and 143:
Page 144 and 145:
Page 146 and 147:
Page 148 and 149:
Page 150 and 151:
Page 152 and 153:
Page 154 and 155:
Page 156 and 157:
Page 158 and 159:
Page 160 and 161:
Page 162 and 163:
Page 164 and 165:
Page 166 and 167:
Page 168 and 169:
Page 170 and 171:
Page 172 and 173:
Page 174 and 175:
Page 176 and 177:
Page 178 and 179:
Page 180 and 181:
1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4
Page 182 and 183:
Page 184 and 185:
Page 186 and 187:
Vliv biotických a abiotických str
Page 188 and 189:
Page 190 and 191: Vliv biotických a abiotických str
Page 290 and 291:
Page 292 and 293:
Page 294 and 295:
Page 296 and 297:
Page 298 and 299:
Page 300 and 301:
Page 302 and 303:
Page 304 and 305:
Page 306 and 307:
Page 308 and 309:
Page 310 and 311:
Page 312 and 313:
Page 314 and 315:
Page 316 and 317:
Page 318 and 319:
Page 320 and 321:
Page 322 and 323:
Page 324 and 325:
Page 326 and 327:
Page 328 and 329:
Page 330 and 331:
Page 332 and 333:
Page 334 and 335:
Page 336 and 337:
Page 338 and 339:
Page 340 and 341:
Page 342 and 343:
Page 344 and 345:
Page 346 and 347:
Page 348 and 349:
Page 350 and 351:
Page 352 and 353:
Page 354 and 355:
Page 356 and 357:
Page 358 and 359:
Page 360 and 361:
Page 362 and 363:
Page 364 and 365:
Page 366 and 367:
Page 368 and 369:
Page 370 and 371:
Page 372 and 373:
Page 374 and 375:
Page 376 and 377:
Page 378 and 379:
Page 380 and 381:
Page 382:
show all

LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach