Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
Indukce osmodormance u semen ozimé řepky
Josef Holec 1 , Petre Ivanov Dobrev 2 , Václav Brant 1 , Petr Baranyk 3 , Josef Soukup 1
1 Česká zemědělská univerzita v Praze, fakulta abrobiologie, potravinových a přírodních
zdrojů, katedra agroekologie a biometeorologie, Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 – Suchdol,
Česká republika, holec@af.czu.cz, brant@af.czu.cz, soukup@af.czu.cz,
2 Akademie věd ČR, Ústav experimentální botaniky, laboratoř hormonálních regulací u
rostlin, Rozvojová 135, 165 00 Praha 6 – Lysolaje, Česká republika, dobrev@ueb.cas.cz
3 Česká zemědělská univerzita v Praze, fakulta abrobiologie, potravinových a přírodních
zdrojů, katedra rostlinné výroby, Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 – Suchdol, Česká republika,
baranyk@af.czu.cz
Souhrn
V rámci testování odrůd ozimé řepky na podíl semen, schopných vstoupit do osmodormance
(sek. dormance vyvolané osmotickým stresem) byl nalezeno 12 odrůd, které mají podíl semen
schopných vstoupit do osmodormance nižší než 10% - Catonic, Aviso, Artus, Baldur, Ontario,
Vectra, Madrifal, Navajo, Action, Ewxtra, Space a Viking. Naopak ty odrůdy, u kterých
sledovaná hodnota překročila 50% (Orkan, Kapitan, Liprima, Bristol, Spirit, Ramiro a
Mohican coby odrůda s nejvyššími zjištěnými hodnotami) představují v rámci osevního
postupu vyšší potenciální riziko zaplevelení následných plodin.
Kromě sledování odrůdové závislosti míry osmodormance jsme u zástupců ze skupiny
citlivých i málo citlivých odrůd řepky provedli stanovení obsahu fytohormonů v semenech.
Zatímco u obsahu kyseliny abscisové (ABA) bylo nutno přijmout nulovou hypotézu u vzorků
bez ošetření PEG (polyethylenglykolem) i u ošetřených, neboť mezi oběma skupinami odrůd
nebylo možno nalézt statisticky průkazné rozdíly, u obsahu auxinu (IAA) byly naměřeny
statisticky průkazně vyšší hodnoty u odrůd, u kterých je míra osmodormance nízká, a to ve
vzorcích, které byly ošetřeny PEG a prošly procesem prodlouženého bobtnání v roztoku této
látky.
Úvod
Dormance může být indukována u dormantních i nedormantních semen po přerušení kontaktu
s mateřskou rostlinou, jsou-li vlhká (tedy ne nezbytně plně nabobtnalá) semena vystavena
vnějším stresům, které jim neumožňují klíčení, či nemožnosti snížit dormanci. Tuto dormanci
(i když zjednodušeně – viz Baskin & Baskin 2001) označujeme jako sekundární. Dříve se za
hlavní příčinu sekundární dormance považoval nedostatek kyslíku nebo vysoký obsah oxidu
uhličitého a efekt anaerobních podmínek na indukci sekundární dormance je poměrně známý.
Stejně tak ale může být sekundární dormance vyvolána dlouhodobým pobytem za vlhka
v aerobních podmínkách, kdy ale nedochází ke klíčení - např. při nízké či vysoké teplotě
(Mudroch & Ellis 2000). Bewley & Black (1984) rozlišují následující typy sekundární
dormance:
136