LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach

More documents

Recommendations

Info

Vliv biotických a abiotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005 Fuzária a fuzáriové mykotoxiny v potravinářské pšenici v ČR v letech 2003-2004 Ivana Polišenská 1 , Ludvík Tvarůžek 2 1 AGROTEST, zemědělské zkušebnictví, poradenství a výzkum, s.r.o., Havlíčkova 2787/121, 767 01 Kroměříž, polisenska@vukrom.cz 2 Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o., Havlíčkova 2787/121, 767 01 Kroměříž Souhrn V letech 2003 a 2004 byl sledován obsah deoxynivalenolu a zearalenonu a přítomnost zrn napadených patogeny Fusarium spp. ve vzorcích potravinářské pšenice. Každoročně bylo analyzováno cca 1000 vzorků, které pocházely od prvovýrobců z různých oblastí ČR. U vybraných vzorků vizuálně hodnocených jako napadené byl stanoven obsah deoxynivalenolu metodou ELISA a zjištěn podíl fuzariózních zrn. Pro vzorky roku 2004 s pozitivním obsahem deoxynivalenolu byl stanoven obsah zearalenonu. V roce 2003 byl deoxynivalenol detekován u 4,0 % sledovaných vzorků, maximální zjištěná hodnota byla 5,1 mg.kg -1 . V roce 2004 byla přítomnost deoxynivalenolu potvrzena u 4,5 % sledovaných vzorků, maximální zjištěná hodnota činila 18,3 mg.kg -1 . V obou sledovaných letech byly nalezeny průkazné korelace mezi obsahem deoxynivalenolu a četností zrn napadených patogeny Fusarium spp. Zjištěný obsah zearalenonu byl nízký, hodnoty nad limitem detekce užité metody byly nalezeny u 9 vzorků, maximální zjištěná hodnota byla 0,124 mg.kg -1 . Úvod Fuzariózy klasů obilovin jsou jednou z nejdestruktivnějších chorob obilovin v oblastech s mírným a vlhkým klimatem (Cook, 1981). Mohou být způsobeny až 17 různými druhy rodu Fusarium (Parry et al., 1995); nejčastěji se v Evropě vyskytují Fusarium graminearum, F. culmorum a F. avenaceum (Logrieco a Botalico, 2001). Původně dominantní druh F. culmorum byl v posledních letech v mnoha evropských zemích nahrazen převažujícím výskytem F. graminearum, které je může být škodlivější než F. culmorum, a to jak s ohledem na redukci výnosu tak produkci mykotoxinů (Jennings et al., 2004). V České republice byl jako nejčastější příčina infekce klasů zjištěn druh F. graminearum, následován F. poae , F. moniliforme a F. culmorum (Tvarůžek, 2003). Silně napadené klásky obsahují jen drobná, scvrklá zrna, která vypadají, jako by byla po povrchu potřena bílou křídou. Často jsou také zabarvena růžovým nádechem (Mathur a Cunfer, 1993). Základními toxiny produkovanými F. graminearum jsou deoxynivalenol (DON), nivalenol a zearalenon (ZEA). Vzhledem k prokazatelně negativním účinkům těchto mykotoxinů na zdraví lidí i zvířat existují již delší dobu v mnoha zemích limity, omezující jejich maximální přípustné množství v obilovině jako výchozí surovině pro výrobu potravin, v hotových výrobcích (chléb, těstoviny apod.) nebo v krmivech. V ČR byl zaveden limit pro obsah DON v potravinářských obilovinách zákonem 110/1997 Sb., maximální obsah byl stanoven na 2 mg.kg -1 v zrnu a 1 mg.kg -1 v mouce. Tento zákon byl nahrazen v roce 2004 zákonem 305/2004 Sb. a zahrnuje již i limit pro ZEA, neupravuje však maximální hodnoty pro DON a ZEA v nezpracovaném obilí, ale pouze v obilovinách pro přímou spotřebu, chléb, ostatní výrobky z obilovin a dětskou výživu. Vzhledem ke členství České republiky v EU bude u nás od 1.července 2006, tedy pro obiloviny, které budou zasety již letos na podzim, platit nařízení Evropské komise č. 466/2001, které obsahuje maximální limity pro obsah DON a ZEA v obilovinách určených pro lidskou výživu a některých výrobcích z nich. 233
Vliv biotických a abiotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005 Vzhledem k silné závislosti napadení porostu fuzárii na počasí existuje velká variabilita ve výskytu mykotoxinů v produkci jednotlivých sklizňových let. V rámci ČR jsou také pozorovány značné regionální rozdíly. Je proto nezbytné sledovat výskyt mykotoxinů i napadení fuzárii v delší časové řadě a zahrnout vzorky z různých lokalit. Materiál a metodika Byly použity vzorky potravinářské pšenice pocházející přímo od pěstitelů, bez posklizňových úprav, získané z celé ČR. Nejprve byly zhodnoceny s ohledem na počet zrn, vykazujících vizuální symptomy napadení Fusarium spp. U vzorků obsahujících více než 2 (v roce 2003) nebo 5 (v roce 2004) napadených zrn ve 100 g byl stanoven obsah DON a podíl zrn napadených patogeny Fusarium spp. V roce 2004 byl pro vzorky s pozitivním obsahem DON stanoven obsah ZEA. Pro analýzy mykotoxinů byla použita kvantitativní imunochemická metoda ELISA s limitem detekce (LOD) pro DON 0,2 mg.kg -1 , pro ZEA 0,050 mg.kg -1 . Napadení zrn bylo hodnoceno experimentální metodou papírových rolád, popsanou Tvarůžkem et al. (2004). Homogenní vzorek zrna je povrchově sterilován roztokem hypochloridu sodného 3 x opakovaně po dobu 3 minut. Zrna jsou následně propláchnuta sterilní destilovanou vodou a osušena mezi dvěma vrstvami sterilního filtračního papíru. Od každého vzorku je odebráno 3 x 100 zrn. Tato zrna jsou vyložena na pásy filtračního papíru, vysoké 12-15 cm a délkou odpovídající řadě vedle sebe kolmo položených 100 obilek. Obilky jsou na papír fixovány škrobnatým přírodním vodním lepidlem a následně překryty tenkou manžetou filtračního papíru. Filtrační papír je podložen PVC fóliovým pásem stejné šíře a smotán do rolády. Rolády jsou ve vertikální poloze umístěny do kontejneru s vodným roztokem 50 mg.kg -1 iprodione tak, aby docházelo k plynulému vzlínání roztoku ke klíčícím obilkám. Ošetření fungicidem iprodione umožňuje volný rozvoj druhů rodu Fusarium z napadených zrn, ostatní patogenní houby jsou potlačeny (Amelung, 1996). Hodnocení je prováděno odpočtem kolonií fuzárií, prorůstajících z jednotlivých obilek po 6 dnech inkubace při teplotě 21 o C. Výsledky V roce 2003 bylo vizuálně na přítomnost fuzariózních zrn zhodnoceno celkem 1000 vzorků potravinářské pšenice, ze kterých bylo vybráno 69, které obsahovaly 2 a více napadených zrn. U 39 z těchto vzorků byl zjištěn obsah DON vyšší než 0,2 mg.kg -1 , maximální hodnota 5,1 mg.kg -1 . Přítomnost patogenů Fusarium spp. byla zjištěna u všech těchto 39 vzorků, četnost nálezů napadených zrn v jednotlivých vzorcích byla v rozmezí od 2 do 57 % (viz graf č. 1). Byla nalezena vysoce průkazná závislost mezi obsahem DON a podílem zrn napadených patogeny Fusarium spp., korelační koeficient 0,63 (n=39). V roce 2004 bylo vizuálně hodnoceno 1063 vzorků pšenice, ze kterých bylo vybráno 50, které obsahovaly 5 a více napadených zrn. U 38 vzorků byl zjištěn obsah DON vyšší než 0,2 mg.kg -1 , maximální zjištěná hodnota činila 18,3 mg.kg -1 . Také v tomto ročníku byla přítomnost patogenů Fusarium spp. zjištěna u všech vzorků s pozitivním obsahem DON, četnost nálezů napadených zrn byla v rozmezí od 2 do 99 % (viz graf č. 2). Závislost mezi obsahem DON a podílem zrn napadených patogeny Fusarium spp. byla opět vysoce průkazná, korelační koeficient 0,59 (n=48). Obsah ZEA byl hodnocen pro 36 vzorků s obsahem DON v rozmezí 0,2 mg.kg -1 – 18,3 mg.kg -1 . ZEA nad LOD mělo 9 vzorků (Tab. 1), hodnoty byly v rozmezí 0,051 – 0,124 mg.kg -1 . Nebyla nalezena korelace mezi obsahem DON a ZEA ani mezi podílem zrn napadených patogeny Fusarium spp. a obsahem ZEA. 234
Page 4 and 5:
Vliv abiotických a biotických str
Page 6 and 7:
Page 8 and 9:
Page 10 and 11:
Page 12 and 13:
Page 14 and 15:
Page 16 and 17:
Page 18 and 19:
Page 20 and 21:
Page 22 and 23:
Page 24 and 25:
Page 26 and 27:
Page 28 and 29:
Page 30 and 31:
Page 32 and 33:
Page 34 and 35:
Page 36 and 37:
Page 38 and 39:
Page 40 and 41:
Page 42 and 43:
Page 44 and 45:
Page 46 and 47:
Page 48 and 49:
Page 50 and 51:
Page 52 and 53:
Page 54 and 55:
Page 56 and 57:
Page 58 and 59:
Page 60 and 61:
Page 62 and 63:
Page 64 and 65:
Page 66 and 67:
Page 68 and 69:
Page 70 and 71:
150 Vliv abiotických a biotických
Page 72 and 73:
Page 74 and 75:
Page 76 and 77:
Page 78 and 79:
Page 80 and 81:
Page 82 and 83:
Page 84 and 85:
Page 86 and 87:
Page 88 and 89:
Page 90 and 91:
Page 92 and 93:
Page 94 and 95:
Page 96 and 97:
Page 98 and 99:
Page 100 and 101:
Page 102 and 103:
Page 104 and 105:
Page 106 and 107:
Page 108 and 109:
Page 110 and 111:
Page 112 and 113:
Page 114 and 115:
Page 116 and 117:
Page 118 and 119:
Page 120 and 121:
Page 122 and 123:
Page 124 and 125:
Page 126 and 127:
Page 128 and 129:
Page 130 and 131:
Page 132 and 133:
Page 134 and 135:
Page 136 and 137:
Page 138 and 139:
Page 140 and 141:
Page 142 and 143:
Page 144 and 145:
Page 146 and 147:
Page 148 and 149:
Page 150 and 151:
Page 152 and 153:
Page 154 and 155:
Page 156 and 157:
Page 158 and 159:
Page 160 and 161:
Page 162 and 163:
Page 164 and 165:
Page 166 and 167:
Page 168 and 169:
Page 170 and 171:
Page 172 and 173:
Page 174 and 175:
Page 176 and 177:
Page 178 and 179:
Page 180 and 181:
1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4
Page 182 and 183: Vliv abiotických a biotických str
Page 184 and 185: Vliv abiotických a biotických str
Page 186 and 187: Vliv biotických a abiotických str
Page 282 and 283:
Vliv biotických a abiotických str
Page 284 and 285:
Page 286 and 287:
Page 288 and 289:
Page 290 and 291:
Page 292 and 293:
Page 294 and 295:
Page 296 and 297:
Page 298 and 299:
Page 300 and 301:
Page 302 and 303:
Page 304 and 305:
Page 306 and 307:
Page 308 and 309:
Page 310 and 311:
Page 312 and 313:
Page 314 and 315:
Page 316 and 317:
Page 318 and 319:
Page 320 and 321:
Page 322 and 323:
Page 324 and 325:
Page 326 and 327:
Page 328 and 329:
Page 330 and 331:
Page 332 and 333:
Page 334 and 335:
Page 336 and 337:
Page 338 and 339:
Page 340 and 341:
Page 342 and 343:
Page 344 and 345:
Page 346 and 347:
Page 348 and 349:
Page 350 and 351:
Page 352 and 353:
Page 354 and 355:
Page 356 and 357:
Page 358 and 359:
Page 360 and 361:
Page 362 and 363:
Page 364 and 365:
Page 366 and 367:
Page 368 and 369:
Page 370 and 371:
Page 372 and 373:
Page 374 and 375:
Page 376 and 377:
Page 378 and 379:
Page 380 and 381:
Page 382:
show all

LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach