LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach

More documents

Recommendations

Info

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005 Odrůdové rozdíly ve schopnosti řepky klíčit za podmínek vodního stresu Josef Holec 1 , Josef Soukup 1 , Petr Baranyk 2 , Václav Kohout 1 1 Česká zemědělská univerzita v Praze, fakulta abrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, katedra agroekologie a biometeorologie, Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 – Suchdol, Česká republika, holec@af.czu.cz, soukup@af.czu.cz, kohout@af.czu.cz 2 Česká zemědělská univerzita v Praze, fakulta abrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, katedra rostlinné výroby, Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 – Suchdol, Česká republika, baranyk@af.czu.cz Souhrn V rámci testů klíčivosti za podmínek vodního stresu (-1,0 MPa) byl sledován celkový podíl vyklíčených semen vybraných odrůd řepky a rychlost klíčení a jeho vyrovnanost. Tato schopnost je vyjádřena koeficientem velocity (C v ), který popisuje charakter klíčení. Nejvyšší hodnoty jsou dosahovány u těch odrůd, které klíčí hromadně v krátkém časovém intervalu, naopak rozvleklé klíčení hodnoty tohoto koeficientu snižuje. Podíváme-li se na hodnoty všech sledovaných charakteristik, můžeme říci, že ty odrůdy, které dosáhly klíčivosti nad 80% a zároveň mají koeficient velocity vyšší než 30,0 jsou schopny za podmínek vodního stresu klíčit relativně vyrovnaně a v dostatečných počtech. Jedná se konkrétně o tyto odrůdy: Madrigal (nejvyšší průměrná klíčivost), Artus, Navajo, Laser, Baldur (nejrychlejší a nejvyrovnanější klíčení), Action, Slogan, Viking, Omaha, Catonic, Ramiro. Vysokou míru klíčivosti s poněkud nižší rychlostí klíčení pak vykazují Spirit, Orkan, Lisek a Elf. Úvod Klíčení začíná z fyziologického hlediska příjmem vody a končí startem prodlužování embryonální osy, zpravidla kořínku. Zahrnuje řadu biochemických, fyzikálních a biologických procesů (např. hydratace proteinů, strukturální subbuněčné změny, dýchání, makromolekulární syntézy a prodlužování buněk), jejichž vlivem se embryo transformuje z dehydratovaného klidového stavu do stádia se životaschopným metabolismem, který je završen růstem (Houba & Hosnedl 2002). Voda je nezbytná pro zbobtnání semen, jež předchází jejich klíčení. Bobtnat mohou i mrtvá semena, neschopná klíčit. U životných semen však dochází k aktivaci dýchání a stupňování metabolické a hormonální aktivity. Rychlost absorpce vody je největší hned poté, co semena přišla v půdě do styku s vodou. Příjem vody v této první etapě nezávisí na životních pochodech a zvyšuje se se vzestupem teploty. Závislost příjmu vody na osmotickém tlaku roztoku, ve kterém semena bobtnají, je nepřímá. Největší úroveň hydratace je v embryu, jakmile v něm stoupne obsah vody nad 60 %, počnou se v semeni aktivovat metabolické systémy, a tím začíná i příprava na objemový růst embryonálních buněk. Voda může často působit jako agens zvyšující míru a rychlost klíčení – může ze semen vylouhovat látky inhibiční povahy a bezprostředně po zbobtnání navodí i biochemické procesy, které předcházejí vlastnímu klíčení (Procházka et al. 1998). 141
Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005 Termín setí řepky (20.-25. srpen v obilnářské a bramborářské oblasti, 25.-31. srpen v kukuřičné a řepařské oblasti) připadá na období, kdy je sice vzhledem o ostatním částem roku relativně vysoký úhrn srážek, ale zároveň jsou i vysoká teploty a tedy i vysoký výpar. Často se v tomto období setkáváme s přísušky, které se mohou na rovnoměrnosti klíčení a vzcházení negativně projevit. I když je řepka plodinou typickou pro střední a vyšší polohy a z hlediska rajonizace jejího pěstování pro ni nejsou nízké polohy nejvhodnější, je i zde pěstována nejen kvůli její vysoké koncentraci, ale i z objektivních důvodů, jako je např. množení osiva (Baranyk 2000). V těchto oblastech je ale sucho coby nejvíce limitující rostlinný stresor (Hnilička et al. 2003) v době setí poměrně častým jevem. Vzhledem k tomu, že schopnost klíčit za podmínek vodního stresu je u jednotlivých odrůd různá, je možné volit do rizikovějších oblastí takové odrůdy, které nedostatek vody v době klíčení snášejí relativně dobře. Materiál a metodika Z každé odrůdy řepky byly odebrány vzorky po 100 semenech ve čtyřech opakováních. Tyto vzorky byly umístěny na Petriho misky o průměru 9 cm obsahující jednu vrstvu filtračního papíru a 10 ml roztoku polyethylenglykolu (PEG) o osmotickém potenciálu –1,0 MPa (Michel & Kaufmann 1973). Misky byly zabaleny do průhledné folie a umístěny v laboratorních podmínkách. Denně byly počítány klíčící rostliny, které byly z klíčidel odstraňovány. Test byl ukončen v době, kdy již žádná další semena neklíčila. Ze získaných údajů byly u jednotlivých odrůd vypočteny celkové hodnoty klíčivosti a Kotowskiho koeficient velocity (C v ) jakožto charakteristika rychlosti klíčení (Bewley & Black 1983) a tedy jedna z možností vyjádření energie klíčení v daných podmínkách. Výsledky a diskuse V případě setí řepky za sušších podmínek hrozí zhoršení její klíčivosti a vzcházivosti. Ne všechny odrůdy ale na nedostatek vody v době klíčení reagují stejně citlivě. Jak ukazuje tabulka č.1, je možné vytipovat takové, které i při poměrně nízkém osmotickém potenciálu – 1,0 MPa dosahují vysokého procenta klíčivosti. Klíčivost za plného zásobení vodou se u zkoušených odrůd pohybovala většinou mezi 96- 98%. Rozdíl mezi touto hodnotou a procentem klíčivosti za nedostatku vody představují semena, která jsou sice životná, ale záporný vodní potenciál je pro ně již natolik silný, že nejsou schopna z vnějšího prostředí přijmout dostatek vody pro vlastní vyklíčení. Tato semena částečně nabobtnají a další pochody již nenastávají. V této fázi mohou být znovu vysušena, aniž by došlo k nevratnému poškození zárodku. Po dodání vody je proces klíčení znovu obnoven. V tomto případě je ale klíčení a následné vzcházení rozvleklé a porost je co do vývoje jednotlivých rostlin nevyrovnaný. Schopnost klíčit za nedostatku vody je výhodná i při omezování škodlivosti výdrolu řepky v následných plodinách. Termín sklizně ozimé řepky připadá sice na období s vysokým průměrným úhrnem srážek, ale také s vysokou průměrnou teplotou vzduchu a vysokým výparem. Důsledkem je přeschlý povrch půdy a její povrchové vrstvy. Semena ze sklizňových ztrát tedy nemusí hromadně klíčit a vzcházet a při následném zpracování půdy přecházejí do půdní zásoby, kde mohou přečkat životná více let. U odrůd s vysokou klíčivostí za podmínek vodního stresu je předpoklad vyššího podílu vyklíčených semen i při nižším obsahu vody v půdě. Nejde však jen o celkový podíl vyklíčených semen, ale i o rychlost klíčení a jeho vyrovnanost. Tato schopnost je vyjádřena koeficientem velocity (C v ), který popisuje charakter klíčení. Nejvyšší hodnoty jsou dosahovány u těch odrůd, které klíčí hromadně v krátkém časovém intervalu, naopak rozvleklé klíčení hodnoty tohoto koeficientu snižuje. 142
Page 4 and 5:
Vliv abiotických a biotických str
Page 6 and 7:
Page 8 and 9:
Page 10 and 11:
Page 12 and 13:
Page 14 and 15:
Page 16 and 17:
Page 18 and 19:
Page 20 and 21:
Page 22 and 23:
Page 24 and 25:
Page 26 and 27:
Page 28 and 29:
Page 30 and 31:
Page 32 and 33:
Page 34 and 35:
Page 36 and 37:
Page 38 and 39:
Page 40 and 41:
Page 42 and 43:
Page 44 and 45:
Page 46 and 47:
Page 48 and 49:
Page 50 and 51:
Page 52 and 53:
Page 54 and 55:
Page 56 and 57:
Page 58 and 59:
Page 60 and 61:
Page 62 and 63:
Page 64 and 65:
Page 66 and 67:
Page 68 and 69:
Page 70 and 71:
150 Vliv abiotických a biotických
Page 72 and 73:
Page 74 and 75:
Page 76 and 77:
Page 78 and 79:
Page 80 and 81:
Page 82 and 83:
Page 84 and 85:
Page 86 and 87:
Page 88 and 89:
Page 90 and 91:
Page 92 and 93: Vliv abiotických a biotických str
Page 180 and 181: 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4
Page 186 and 187: Vliv biotických a abiotických str
Page 192 and 193:
Vliv biotických a abiotických str
Page 194 and 195:
Page 196 and 197:
Page 198 and 199:
Page 200 and 201:
Page 202 and 203:
Page 204 and 205:
Page 206 and 207:
Page 208 and 209:
Page 210 and 211:
Page 212 and 213:
Page 214 and 215:
Page 216 and 217:
Page 218 and 219:
Page 220 and 221:
Page 222 and 223:
Page 224 and 225:
Page 226 and 227:
Page 228 and 229:
Page 230 and 231:
Page 232 and 233:
Page 234 and 235:
Page 236 and 237:
Page 238 and 239:
Page 240 and 241:
Page 242 and 243:
Page 244 and 245:
Page 246 and 247:
Page 248 and 249:
Page 250 and 251:
Page 252 and 253:
Page 254 and 255:
Page 256 and 257:
Page 258 and 259:
Page 260 and 261:
Page 262 and 263:
Page 264 and 265:
Page 266 and 267:
Page 268 and 269:
Page 270 and 271:
Page 272 and 273:
Page 274 and 275:
Page 276 and 277:
Page 278 and 279:
Page 280 and 281:
Page 282 and 283:
Page 284 and 285:
Page 286 and 287:
Page 288 and 289:
Page 290 and 291:
Page 292 and 293:
Page 294 and 295:
Page 296 and 297:
Page 298 and 299:
Page 300 and 301:
Page 302 and 303:
Page 304 and 305:
Page 306 and 307:
Page 308 and 309:
Page 310 and 311:
Page 312 and 313:
Page 314 and 315:
Page 316 and 317:
Page 318 and 319:
Page 320 and 321:
Page 322 and 323:
Page 324 and 325:
Page 326 and 327:
Page 328 and 329:
Page 330 and 331:
Page 332 and 333:
Page 334 and 335:
Page 336 and 337:
Page 338 and 339:
Page 340 and 341:
Page 342 and 343:
Page 344 and 345:
Page 346 and 347:
Page 348 and 349:
Page 350 and 351:
Page 352 and 353:
Page 354 and 355:
Page 356 and 357:
Page 358 and 359:
Page 360 and 361:
Page 362 and 363:
Page 364 and 365:
Page 366 and 367:
Page 368 and 369:
Page 370 and 371:
Page 372 and 373:
Page 374 and 375:
Page 376 and 377:
Page 378 and 379:
Page 380 and 381:
Page 382:
show all

LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach