Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv biotických a abiotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
propuštěného záření pod porostem je vyšší než záření naměřeného na volné ploše, zápoj tedy není
homogenní, ale střídají se více zastíněná místa s korunovými dírami.
Tab. 7: Propustnost záření, LAI a energie akumulovaná v biomase na plochách transektu
v letech 2002 a 2003 ve srovnání s referenční plochou P
označení plochy rok P O,U N,T M,S L,R K,Q Z
propustnost záření při PAI [%] 2002 15,04 46,97 40,69 31,90 25,22 23,45 33,65
propustnost záření při WAI [%] 2003 63,57 85,56 90,95 95,78 69,93 73,51 83,14
záření zachycené listy [%] 2002 48,53 38,59 50,25 63,87 44,71 50,06 49,50
vypočtené LAI společenstva 2002 9,54 0,29 0,69 5,14 1,24 1,94 1,86
vypočtené LAI společenstva 2003 9,64 0,64 1,22 0,36 0,11 0,77 0,41
chlorofylovájednotka společenstva 2002 7,100 0,187 0,386 3,577 0,705 1,646 1,300
[g*m -2 ]
energie akumulovaná v biomase 2002 216,88 90,02 155,94 256,57 102,14 83,54 137,64
[MJ*m -2 ]
energie akumulovaná v biomase 2003 313,23 91,47 78,54 134,38 71,70 77,20 90,66
[MJ*m -2 ]
Vysoké nároky na světlo podporují v zapojeném porostu výškový růst vrb, průměrný roční výškový
přírůst přesahuje jeden metr a u nejvyšších naměřených jedinců se blíží k hodnotě dva metry. Velká
výška stromů a naopak velmi malý kořenový prostor jsou příčinou nízké statické stability, ještě
umocněné, více než dvouletým zaplavením.
Měření propustnosti záření (Tab.7) v odlistěném společenstvu (odpovídající WAI, březen 2003)
bohužel nelze dobře srovnat s měřením propustnosti v olistěném stavu (odpovídající PAI, září
2002), neboť přes zimu došlo k dalšímu rozlámání porostu. Situace na jaře 2003 tedy neodpovídá
struktuře porostu na podzim 2002.
Propustnost záření změřená v olistěném stavu je více než 2x nižší u nezaplavené plochy,
takže porost je více zapojený, pokryvnost listoví byla v roce 2002 vyšší 5x (v roce 2003 dokonce
23,5x). Důkazem jsou například i hodnoty koncentrace chlorofylu A+B v listech nezaplaveného
vzorníku, které od báze po vrchol vytváří patrný gradient s postupně klesajícími hodnotami (10,26-
6,89 mg.g -1 ). Tzn. jsou vytvořeny stinné a slunné listy, což na plochách nezaplavených tak zřetelně
pozorovatelné není.
Iniciální stádia primární sukcese měkkého luhu reprezentovaná společenstvy vrby bílé patří
k velmi produktivním ekosystémům. Je to podmíněno vysoce živnými naplavenými půdami,
dostatkem vláhy a dlouhou vegetační sezónou. Vrba bílá je charakteristickým představitelem
populační r-strategie s rychlým růstem v mládí (1-2 metrový průměrný roční výškový přírůst). Zdá
se, že je k tomu dobře vybavena. Asimilační aparát obsahuje vysoké koncentrace fotosyntetických
barviv. Na referenční monitorovací ploše dokonce přesahuje chlorofylová jednotka společenstva
hodnotu smrkové monokultury v mýtném věku /7/. Výsledkem je neuvěřitelně vysoká zásoba
dendromasy, resp. biomasy na jednotku plochy.
V roce 2002 bylo v biomase ve věku 7 let na zaplavených plochách akumulováno v průměru
1,38*10 6 MJ energie na hektar. Výkon hektaru porostu tak tedy v průměru dosahoval 6,25 kW. Na
ploše nezaplavené, tedy s hladinou podzemní vody přibližně 50 cm hluboko při kótě hladiny 169,50
m n.m. ve střední nádrži, bylo toto číslo ještě mnohem vyšší, neboť se jedná o porost mladší (6 let)
s vyšším množstvím akumulované biomasy. V biomase tohoto porostu (bez kořenů) je obsaženo
2,17*10 6 MJ energie na hektar, čemuž odpovídá průměrný výkon 11,46 kW.
V roce 2003 se rozdíly mezi zaplavenou a nezaplavenou plochou dále zvýraznily. V biomase
nezaplaveného porostu již je akumulováno 3,13*10 6 MJ energie na hektar oproti 0,91*10 6 MJ
energie na hektar. Výkon nezaplaveného porostu se oproti loňsku ještě zvýšil na 14,19 kW na
hektar.
195