LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach

More documents

Recommendations

Info

Vliv biotických a abiotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005 Z grafů vyplývá, že vyšší průměrné vlhkosti vykazuje skupina substrátů s příměsí rašeliny a varianta kůra 100%. Substráty s příměsí písku jsou méně vododržné a tudíž i jejich průměrná vlhkost byla v experimentech nižší. obj. vlhkost % 35 30 25 20 15 10 5 0 kůra 50 %, piliny 30 %, písek 20 kůra 80 %, písek 20 % kůra 80 %, rašelina 20 % kůra 20 %, písek 80 % Obr. 6: Průměrné vlhkosti v jednotlivých druzích substrátu (1999) kůra 50 %, písek 50 % 0,3 0,25 0,2 Cv 0,15 0,1 0,05 0 kůra 50 %, piliny 30 %, písek 20 % kůra 80 %, písek 20 % kůra 80 %, rašelina 20 % kůra 20 %, písek 80 % kůra 50 %, písek 50 % Obr. 7: Variační koeficienty hodnot vlhkosti vybraných substrátů (1999) Na dynamice vláhy v jednotlivých substrátech se podílí jak její příjmová, tak i její výdajová složka. Příjmová složka je ovlivněna především schopností substrátu absorbovat dešťové srážky a případnou závlahovou vodu, výdajová složka je v daném případě zastoupena především transpirací vysázených rostlin. Z tohoto pohledu nejmenší dynamiku vykazovala čistá kůra, jejíž schopnost pohlcovat vodu byla snížena její hrubozrnnou strukturou, takže při srážkách anebo závlaze většina vody protekla a naopak kořenový systém pěstovaných rostlin se nemohl dostatečně vyvíjet, což mělo za následek pokles transpirace rostlin. Svědčí o tom nízká hodnota variačního koeficientu, znázorněná na Obr. 7. Výraznější dynamiku měly substráty s rašelinou, protože byly schopny pojmout větší množství vody a poté ji pozvolna uvolňovat. Z písčitých substrátů měly větší variační koeficient ty směsi, v nichž bylo větší zastoupení písku, popř. byla dodána další jemnozrnnější organická substance. Při takovém složení docházelo k lepšímu zaplnění mezer mezi částicemi kůry a zlepšily se podmínky pro růst kořenů a příznivé působení hydroabsorbentů. Nejtěsnější vazba byla mezi standardním substrátem a složením kůra 50%, rašelina 50%, velmi podobný vláhový režim byl i mezi substráty kůra 50%, písek 50% a kůra 80%, písek 20%. Naopak poměrně odlišný chod vlhkostí byl mezi standardním substrátem a variantami kůra 100%, kůra 20%, písek 80% a kůra 50%, štěpky 30%, písek 20%. V letech 2000 – 2001 byly získány podobné 271
Vliv biotických a abiotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005 výsledky (Obr. 8). Jarní období přispělo ke zvýšení celoročních průměrných vlhkostí u všech substrátů. Rok 2000 se vyznačoval poměrně suchým jarem a počátkem léta a povrch substrátů začal poměrně rychle vysychat. Ve variantách substrátů s podílem rašeliny byla však vlhkost udržována bez problémů na dostatečné úrovni i při nižší frekvenci závlah. V roce 2001 se opět nejvyšší vlhkosti substrátů vyskytly na jaře, v průběhu vegetačního období jejich hodnoty kle<strong>sa</strong>ly, první zvýšení bylo zaznamenáno v červenci a druhé pak během zářijových srážek. Vyšší průměrné vlhkosti vykazovala skupina substrátů s příměsí rašeliny a kůra 100%. Substráty s příměsí písku měly nižší průměrnou vlhkost. Rozdíly v průměrných vlhkostech mezi oběma roky byly minimální. Obr. 8: Porovnání vlhkosti substrátů v roce 2000 (levý sloupec) a 2001 (pravý sloupec) Nejcitlivější částí dřevin, pěstovaných v kontejnerech, je kořenová soustava. Při tomto způsobu pěstování je silně potlačena přirozená schopnost kompenzačního růstu kořenů. Prostředí v kořenové zóně je nevyvážené, hrozí stresující krátkodobé výkyvy teplot (promrzání, přehřívání, podchlazování větrem), je narušován vodní provoz rostlin, což způsobuje druhotně nebezpečí nevyváženého příjmu živin rostlinou. Monitoring stresových faktorů je důležitým předpokladem úspěšnosti školkařské produkce. Při znalosti základních nároků jednotlivých pěstebních skupin dřevin, s využitím poznatků fyziologie rostlin a definováním možných potenciálně působících stresových faktorů u každé jednotlivé pěstební plochy ve školce lze výrazně omezit nebezpečí poškození dřevin v průběhu celého pěstebního cyklu, výrazně zvýšit kvalitu i kvantitu produkce a tím i produktivnost školkařské výroby. Literatura DUBSKÝ, M., ŠRÁMEK, F.: Pěstební substráty s kompostovanou kůrou, Informace pro zahradnictví, (ovocnářství, zelinářství, květinářství), nakl. Strategie, Praha, 2001, číslo 2, s. 16 DUŠEK, V.: Využití drcené kůry a štěpky k zlepšení kvality rašelinových substrátů. Lesnická práce, 1993, 72, č.10, s. 299 – 301 272
Page 4 and 5:
Vliv abiotických a biotických str
Page 6 and 7:
Page 8 and 9:
Page 10 and 11:
Page 12 and 13:
Page 14 and 15:
Page 16 and 17:
Page 18 and 19:
Page 20 and 21:
Page 22 and 23:
Page 24 and 25:
Page 26 and 27:
Page 28 and 29:
Page 30 and 31:
Page 32 and 33:
Page 34 and 35:
Page 36 and 37:
Page 38 and 39:
Page 40 and 41:
Page 42 and 43:
Page 44 and 45:
Page 46 and 47:
Page 48 and 49:
Page 50 and 51:
Page 52 and 53:
Page 54 and 55:
Page 56 and 57:
Page 58 and 59:
Page 60 and 61:
Page 62 and 63:
Page 64 and 65:
Page 66 and 67:
Page 68 and 69:
Page 70 and 71:
150 Vliv abiotických a biotických
Page 72 and 73:
Page 74 and 75:
Page 76 and 77:
Page 78 and 79:
Page 80 and 81:
Page 82 and 83:
Page 84 and 85:
Page 86 and 87:
Page 88 and 89:
Page 90 and 91:
Page 92 and 93:
Page 94 and 95:
Page 96 and 97:
Page 98 and 99:
Page 100 and 101:
Page 102 and 103:
Page 104 and 105:
Page 106 and 107:
Page 108 and 109:
Page 110 and 111:
Page 112 and 113:
Page 114 and 115:
Page 116 and 117:
Page 118 and 119:
Page 120 and 121:
Page 122 and 123:
Page 124 and 125:
Page 126 and 127:
Page 128 and 129:
Page 130 and 131:
Page 132 and 133:
Page 134 and 135:
Page 136 and 137:
Page 138 and 139:
Page 140 and 141:
Page 142 and 143:
Page 144 and 145:
Page 146 and 147:
Page 148 and 149:
Page 150 and 151:
Page 152 and 153:
Page 154 and 155:
Page 156 and 157:
Page 158 and 159:
Page 160 and 161:
Page 162 and 163:
Page 164 and 165:
Page 166 and 167:
Page 168 and 169:
Page 170 and 171:
Page 172 and 173:
Page 174 and 175:
Page 176 and 177:
Page 178 and 179:
Page 180 and 181:
1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4
Page 182 and 183:
Page 184 and 185:
Page 186 and 187:
Vliv biotických a abiotických str
Page 188 and 189:
Page 190 and 191:
Page 192 and 193:
Page 194 and 195:
Page 196 and 197:
Page 198 and 199:
Page 200 and 201:
Page 202 and 203:
Page 204 and 205:
Page 206 and 207:
Page 208 and 209:
Page 210 and 211:
Page 212 and 213:
Page 214 and 215:
Page 216 and 217:
Page 218 and 219:
Page 220 and 221: Vliv biotických a abiotických str
Page 318 and 319: Vliv abiotických a biotických str
Page 320 and 321:
Page 322 and 323:
Page 324 and 325:
Page 326 and 327:
Page 328 and 329:
Page 330 and 331:
Page 332 and 333:
Page 334 and 335:
Page 336 and 337:
Page 338 and 339:
Page 340 and 341:
Page 342 and 343:
Page 344 and 345:
Page 346 and 347:
Page 348 and 349:
Page 350 and 351:
Page 352 and 353:
Page 354 and 355:
Page 356 and 357:
Page 358 and 359:
Page 360 and 361:
Page 362 and 363:
Page 364 and 365:
Page 366 and 367:
Page 368 and 369:
Page 370 and 371:
Page 372 and 373:
Page 374 and 375:
Page 376 and 377:
Page 378 and 379:
Page 380 and 381:
Page 382:
show all

LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach