06.02.2014 Views

Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005<br />

Takto upravené snímky byly analyzovány na počítači v programu ImageTool3.00 (The<br />

University of Texas Health Science Center in San Antonio). Byla zjišťována celková měřená<br />

plocha (S m ), plocha lumenů tracheid (S l ), délku hlavní (l a ) a vedlejší (l b ) osy lumenů, celková<br />

plocha parenchymatických lýkodřevních paprsků, pryskyřičných kanálků a obtížně čitelných<br />

míst (S o ).<br />

Délky hlavní a vedlejší osy lumenů byly rozděleny do několika intervalů po 2 μm a ze<br />

zjištěných počtů buněk spadajících do těchto intervalů vypočteno procentické zastoupení<br />

jednotlivých délkových tříd u kontrolních a experimentálních <strong>sa</strong>zenic. Ze sumárních hodnot<br />

byl statisticky zjišťován vztah mezi kontrolními a experimentální <strong>sa</strong>zenicemi.<br />

Procentické zastoupení buněčných stěn (C % ) u kontrolních a experimentálních <strong>sa</strong>zenic<br />

bylo vypočteno ze vztahu 1:<br />

⎛ Sl<br />

⎞<br />

C % = 100 −100<br />

⋅<br />

⎜<br />

⎟<br />

(1)<br />

⎝ S<br />

m<br />

− So<br />

⎠<br />

Poloměr tracheid použitý pro výpočet vodivosti byl získán ze vztahu 2. Poloměry<br />

tracheid byly rozděleny do několika tříd po 1 μm a bylo zjištěno kolik buněk spadá do těchto<br />

intervalů a vypočteno procentické zastoupení jednotlivých tloušťkových tříd u kontrolních a<br />

experimentálních <strong>sa</strong>zenic. Teoretická hydraulická vodivost (L th ) tracheid byla záskána<br />

využitím Hagen-Poiseullovy rovnice (vztah 3) (Zimmermann 1983, Davis et al. 1999,<br />

Zwieniecki et al. 2001).<br />

r= S<br />

l<br />

π<br />

(2)<br />

4<br />

L th =<br />

πr<br />

(3)<br />

8η<br />

kde η je viskozita vody (1.002 e -9 MPa s) při 20°C<br />

Následně jsme vytvořili kumulativní křivku L th součtem L th každé následné délkové<br />

třídy, jdoucí od nejmenší po největší třídu. Ze sumárních hodnot byl statisticky zjišťován<br />

vztah mezi kontrolními a experimentální <strong>sa</strong>zenicemi.<br />

Pro každý segment byl vypočítán „hydraulický průměrný“ průměr (D). Ten se rovná<br />

sumě všech průměrů umocněné na pátou ku sumě všech průměrů umocněných na čtvrtou, pro<br />

2 µm segmenty (Sperry et al., 1994, Sperry a Ikeda 1997) (viz vztah 4).<br />

D=<br />

∑<br />

∑<br />

d<br />

d<br />

5<br />

4<br />

; d=2r (4)<br />

100

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!