Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv biotických a abiotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
Vliv stresorů na tis červený (Taxus baccata L. ) v jeho
přirozeném prostředí i ve městě.
Iva Roubíková
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, ústav lesnické botaniky, dendrologie a
geobiocenologie, Zemědělská 3, 613 00 Brno, Česká republika, i.roubikova@centrum.cz
Souhrn
V tomto příspěvku jsou uvedeny některé výsledky mé diplomové práce a jsou dány do
souvislosti s dalšími publikacemi a to hlavně s příspěvkem ze semináře na Technické univerzitě
Zvolen Prehľad výskytu a inventarizácia tisu v Českej republike (Zatloukal, 2004) a středoškolskou
odbornou prací ze sportovního gymnázia v Jablonci nad Nisou Tis červený (Taxus baccata) na
lokalitě Pod Dračí skálou (Abraham, 1999). Jsou zde mezi sebou porovnány dvě lokality s tisem
keřového vzrůstu (Lednice na Moravě a Opava) a dvě s tisem stromového růstu (Křivoklátsko a
Plzeň). Stanoviště v Lednici na Moravě, Opavě a Plzni podléhají více antropickému ovlivnění,
neboť se jedná o uměle založené výsadby. Stanoviště na Křivoklátskou podléhá více přirozeným
biotickým a abiotickým faktorům.
Úvod
Ve svém příspěvku bych ráda uvedla některé výsledky pozorování ze své diplomové práce,
která byla vypracována v roce 2003 pod vedením pana Doc. Ing. M. Pejchala. Vycházím
z vizuálního hodnocení jedinců přímo na stanovišti a to hlavně z hodnocení jejich růstových
charakteristik a působení některých stresorů.
Také bych se chtěla zmínit o výsledcích, které publikoval pan ing. Zatloukal na semináři ve
Zvolenu na Technické univerzitě v roce 2004 a dále o středoškolské práci studenta sportovního
gymnázia v Jablonci nad Nisou Abrahama sepsanou v roce 1999.
Tis je dnes uznáván hlavně jako přizpůsobivá a odolná okrasná dřevina. Zájem o něj jako o
součást lesního ekosystému stoupl až v posledních letech.
Tato dřevina je především středem zájmu odborných prací - ať už jedná o diplomové práce,
nebo odborné středoškolské práce. Největší podíl na tom, že tis se začíná promítat do povědomí
veřejnosti, má v současnosti práce Inventarizace tisu červeného a jeho genetická diverzita v
chráněných územích ČR, na které spolupracovali Ing. Vladimír Zatloukal, Ing. Jiří Kadera, Mgr.
Jiří Mánek, Doc. Ing. Vladislav Čurn, Ph. D.
Uvedla bych zde popis vlastností tisu, které se vztahují k výsledkům mé práce. Poměrně
stručnou a výstižnou charakteristiku tisu uvedl Zatloukal (2001): „Specifické znaky a vlastnosti tisu
ovlivňují jeho schopnost odolávat, nebo se přizpůsobit faktorům prostředí a antropickým vlivům.
Jsou významné nejen z hledisek ochrany přírody, ale ovlivňují i společenský zájem na tisu, jako
dřevině hospodářsky využitelné. S ním jsou spojena možná rizika i pozitiva pro budoucí osud
tisu, jako složky lesních ekosystémů.
Tis červený, Taxus baccata (generativního původu) je malý strom – často má obvykle
keřovitý vzrůst. Je dřevinou hlubokokořennou. Charakter růstu tisu je ovlivněn biotopem, ale i
dalšími faktory, např. poškozováním pastvou dobytka, okusem zvěře, ořezem ozdobného klestu
apod.
U vegetativně množených jedinců závisí charakter růstu do značné míry na tom, ze kterého
místa mateřské rostliny byl materiál k množení odebrán. Jedinci množení řízkováním mají
zpravidla charakter rozkladitého keře. Pro tis červený je charakteristický výskyt vícekmennosti.
Frekvence výskytu vícekmennosti a keřovitých jedinců se u různých populací tisu liší.
Růstové vlastnosti a habitus tisu jasně vypovídají o tisu jako o dřevině nižších stromových
pater vysoce adaptované na existenci v zástinu horní stromové etáže. Vedle toho je, přes značné
fylogenetické stáří rodu Taxus, překvapivá jeho značná plasticita, umožňující přežívání v širokém
261