Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
stářím. Rovněž nacházíme heterogenitu ve vodivosti průduchů, fotosyntetické aktivitě na různých
místech listu (Pospíšilová a Šantrůček, 1994; Weyers a Lawson, 1997). Proto při sledování
rozložení a hustoty průduchů musíme zajistit měření v podobné části listu, zajistit stabilní
podmínky v okolí měřeného listu i celé rostliny a zvolit dostatečně velkou plochu k měření.
Hustota průduchů se dá stanovit jednoduchou laboratorní technikou a je součástí sledování změn
okolního prostředí. K určení hustoty průduchů lze použít tzv. mikroreliéfovou (otiskovou) metodu
(Pazourková, 1982).
Metodika
Kultivace rostlin
Rostliny odrůd pšenice ozimé byly jarovizovány v polních podmínkách, v jarním období
přesazeny do pokusných nádob se zeminou. Rostliny byly pěstovány dvěma způsoby:
1. Při dlouhodobém sníženém režimu zálivky ve venkovních podmínkách pod přístřeškem. Po
14-ti dnech růstu po přesazení byly rostliny rozděleny na dvě části, z nichž první část byla pod
úplnou zálivkou, druhá část měla zálivku omezenou. Byly zvoleny dva způsoby kultivace a dvě
úrovně závlahy odpovídající vodnímu potenciálu zeminy -1,3MPa pro variantu s omezením zálivky
a -0.12MPa pro variantu plně zavlažovanou. Doplňování vody do nádob bylo prováděno na základě
stanovené sušiny zeminy a kontrolováno bylo pomocí tenziometru. Tyto pokusy byly provedeny
v r. 2002 a 2003.
2. Kultivace byla proveden v obdobných nádobách se zeminou v podmínkách fytotronu v roce
2004, rostliny byly pravidelně plně zavlažovány do stádia 5. – 6. listu a teprve potom byla závlaha
snížena na poloviční úroveň původní zálivky, takže nově rostoucí listy –zejména sledované
praporcové listy vyrostly již v těchto podmínkách.
Stanovení hustoty průduchů
K určení počtu průduchů byl použit acetonový lak, lepící páska a podložní mikroskopovací
sklíčko. U rostlin pěstovaných pod přístřeškem byly sejmuty otisky z praporcových listů u
intaktních rostlin. Každý list byl natřen lakem na adaxiální (horní) straně listu a současně na
abaxiální (dolní) straně, přibližně v 1 třetině listu směrem ke špičce, vždy na stejném místě. U
rostlin kultivovaných ve fytotronu byla u plně vyvinutých praporcových listů měřena intenzita
fotosyntézy a transpirace. Části změřených listů byly odebrány do fixáže (složení na 1 litr FPA:
900ml 50-70% etanolu, 50ml kyseliny propionové, 50ml 40% neutralizovaného formaldehydu) a
posléze z těchto listů byly sejmuty otisky. V obou případech byly provedeny nátěry na pěti
rostlinách pro 4 pokusné varianty, otisk pokožky byl sloupnut pomocí průhledné lepící pásky a
přilepen na podložní mikroskopovací sklíčko. Jednotlivé preparáty pak byly vyhodnocovány pod
mikroskopem, část pokusu (v roce 2002) byla hodnocena pomocí obrazové analýzy Lucia na
pracovišti VÚRV Ruzyně, pokusy z let 2003, 2004 byly zpracovány na mikroskopu Nikon
vybaveného zařízením DS Camera Head DS-5M a DS Camera Control Unit DS-L1 na pracovišti
KBFR na ČZU v Praze. Pro každou z odrůd byly u 5 rostlin hodnoceny 4 pokusné varianty
Výsledky a diskuze
V následujících dvou obrázcích jsou porovnány statistické rozdíly mezi odrůdami ozimé pšenice
kultivované v r. 2003 ve venkovních podmínkách pod přístřeškem a kultivovaných v podmínkách
fytotronu 2004.
Průměrná hustota průduchů se v jednotlivých letech lišila, v 1. roce byla vyšší, v 2. roce byla
nižší. To odpovídá předpokladu, že počet vytvořených průduchů na 1 mm 2 je variabilní zejména
v souvislosti s působením vnějšího prostředí na velikost asimilační plochy. V mnoha případech u
odrůd byl nalezen statisticky významný rozdíl mezi adaxiální a abaxiální stranou listu, ale i
v případech, kdy tento rozdíl nebyl statisticky významný, průměrná hustota průduchů ukazuje vyšší
počet průduchů na adaxiální straně listů.
333