Chemická termodynamika II

výpočet dodatkové Gibbsovy energie či aktivitllích koeficientů není jimi díky kompenzaci
chyb příliš ovlivněn. Tuto skutečnost ilustruje obr.3.3, na kterém jsou porovnány
experimentální a z teorie regulárního roztoku vypočtené hodnoty linůtních aktivit·
ních koeficientů ve směsích tvořených chloromethany, chloroethany a freonem 113[231.
Přesto, že mnohé z těchto směsí předpoklady regularity zdaleka nesplňují, je předpověď
relativně uspokojivá (průměrná chyba odhadu "Yf II %).
1.2
0.8
o o
Obr. 3.3: Scatchardova-Hildebrandova teorie regulárního roztoku: Předpověď limitních
aktivitních koeficie~tů pro 44 směsí chlorovaných uhlovodíků.
Výhodou Scatchardových-Hildebrandových rovnic je jejich ÚŽasná jednoduchost i
dostupnost potřebných rozpustnostních parametrů. Rozpustnostní parametr lze snadno
vyhodnotit z výparného tepla látky; za předpokladu ideálního chování nasycené
páry platí
fl = --:.VY~'P
H ..- RT)1/2 _
(
V m
(3.32)
I když rozpustllostní parametry jsou funkcí teploty, je jejich rozdíl často téměř tep-
105