Chemická termodynamika II

vového chování plynné fáze. V případě kapalné či tuhé fáze, vycházíme naopak z údajů
o fázové rovnováze a jen zřídka můžeme aplikovat jiná měření, např. poměrně přesná
měření elektrochemická. Nejdříve však budeme diskutovat závislost chemického
potenciá.1u resp. molární Gibbsovy energie složky na tlaku u čisté látky.
2.3.1 Chemický potenciál a fugacita čisté látky v závislosti
na tlaku
Molá.rní Gibbsovu energii čisté složky == chemický potenciál čisté složky při teplotě
T v závislosti na tlq.ku můžeme vyjádřit vztahem
G~)(T,p)
G~)(T,p)
Gm(s)(T,p)
= G~g)(T,p) = G~(T,Pst) + RTln L + r[V~g) _ RT] dp(2.77)
Pst Jo p
= G~l)(T,p) = G~)(T,p0) +ll' V~l)dp, (2.78)
1'0
= G~$)(T,p) = G~)(T,p(ťs)) +ll' Vm(')dp, (2.79)
p(ls)
kde G~ (T, p.d je molární Gibbsova energie látky ve stavu ideálního plynu při teplotě
T a standardním tlaku pst, p0 je rovnovážný tlak při teplotě T mezi plynnou a kapalnou
fází, tj. tenze nasycených par čisté látky, p( ťs) je rovnovážný tlak mezi kapalnou
a tuhou fází při teplotě T. Závislost molární Gibbsovy energie na tlaku pro všchny
tři fáze (pro teploty nad trojným bodem) je schematicky načrtnuta na obr.2.8.
Místo Gibbsovy enet:gie se velmi často používá fugacita, která je definována vzta-
~m .
(2.80)
Hlavní výhodou fugacity je "názornost" jejích hodnot. V případě látky v plynném
stavu je přibližněrovna tlaku. Cím je fugacita vyšší tím se látka projevuje" aktivněji"
a snadněji přechází do plynného stavuj zde lze vidět zdůvodnění názvu prchavost,
který se dříve někdy pro fugacitu používal.
56