25.11.2014 Views

Chemická termodynamika II

Chemická termodynamika II

Chemická termodynamika II

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Příklad:<br />

Za předpokladu, že pro závislost dodatkové Gibbsovy energie na složení lze u systému<br />

benzen+naftalen aplikovat vztah pro regulární roztok, vypočtěte parametr b na<br />

základě experimentá.lně zjištěné rozpustnosti naftalenu v benzenu při teplotě 25°C.<br />

Potřebná data jsou uvedena v předcházejícím případě.<br />

Řešení: Ze vztahu (7.17) po zlogaritmování a vyjádření aktivitního koeficientu pomocí<br />

modelu striktně regulárního roztoku, dostaneme<br />

In(a2/x2) ln ')'2 ln x~ - ln X2<br />

b =<br />

(1 - X2)2 = (1 - X2)2 = (1 - x2)2 =<br />

= InO,312-lnO,295 =0113.<br />

(1-0,295)2 '<br />

(7.19)<br />

Tyto dva příklady ukazují nejjednodušší aplikaci vztahu (7.16) resp (7.17). Údaje<br />

o rozpustnosti můžeme využít k zpřesnění popisu GE(Xb T) v kapalné fázi (pokud<br />

v tuhé fázi jsou složky úplně nemísitelné). Na druhé straně znalost GE(xhT) dovoluje<br />

výpočet rozpustnosti látky. Jen ve výjimečných případech však můžeme vystačit<br />

s aplikací vztahu plynoucího ze striktně regulárního roztoku, či dokonce s ideálním<br />

chováním v kapalné směsi. V případě roztoků neelektrolytů - se pro tento účel použí:'<br />

vají všechny dříve uvedené empirické a semiempirické vztahy, včetně různých odhadů<br />

(např. UNIFAC metoda).<br />

Předcházející případ se týkal výpočtu s - ť rovnováhy v systémech, kde tuhá fáze<br />

obsahuje pouze příslušnou tuhou složku, a tak složení tuhé fáze (a tím i aktivitní<br />

koeficient) bylo známé (jednotkové). V případě systému, v němž látky jsou v tuhé<br />

fázj úplně mísitelné, anebo v případě systému s eutektickým či peritektickým bodem,<br />

přičemž jsou však složky v tuhé fázi částečně mísitelné, vycházíme rovněž ze vztahu<br />

(7.13) resp. (7.14). V případě binárního systému dostaneme dvě rovnice<br />

(7.20)<br />

MT, xd, :y;(a) = JI(T, Zl) a xi = JeT). Tuto soustavu je nutno řešit<br />

kde IÍl) ==<br />

numericky, např. Newtonovou metodou.<br />

Pokud bychom předpokládali ideální chování v obou fázích (tento případ je často<br />

vhodný jako .první aproximace v případě reálného chování) je soustava (7.20) explicitně<br />

řešitelná, a platí<br />

Xl + X2<br />

[id.chovánfj ,<br />

(7.21)<br />

(7.22)<br />

respektive<br />

1 - x~<br />

Zl = * * ,<br />

Xl - X2<br />

[id.chovánij .<br />

(7.23)<br />

230

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!