Chemická termodynamika II

kde ~ je parciální molární objem složky 1 v nekonečném zředění v rozpouštědle 2:
Integrací (5.13)
(5.14)
a dosazením (5.14) do Henryho zákona (netrváme na předpokladu ideálního chování
plynné fáze) získáme obecnější tvar tohoto zákona
j(l) 1 l P
~ dp.
ln _1_ = ln HI2(P') + RT
Xl
P'
(5.15)
Symbol p' označuje libovolný referentní tlak, při kterém je vyčíslena Henryho konstanta..
Vzhledem k tomu, že pro Xl ~ Oje celkový tlak roven tenzi par rozpouštědla
p~, jsou teoretické hodnoty Henryho konstant určovány při tlaku P' = p~. Bereme-li
toto v úvahu a předpokládáme-li dále nezávislost V; na tlaku, což je možné pro
teploty dostatečně vzdálené od kritické teploty rozpouštědla, můžeme rovnici (5.15)
přepsat
do tvaru
f1 l ) 0 1i7 (p - p~)
ln -;; = ln H12(P2 ) + RT '
(5.16)
který je známý pod názvem Kričevského-Kasarnovského rovnice[70]. Vztah se
užívá pro popis rozpustností málo rozpustných plynů do vysokých tlaků. Obr. 5.2
ukazuje použití Kričevského-Kasarnovského rovnice: Henryho konstantu Hl2(P~) lze
této
vyhodnotit z úseku, který vytíná přímka na ose ln u1 l )/xd, a ~ ze směrnice
přímky.
"~.
4.9
2 10
Obr. 5.2: Použití Kričevského-Kasarnovského rovnice. Rozpustnost vodíku(l) v triethylaminu(2).
175