Chemická termodynamika II

c)
Obr. 7.9: Komplikovanější příklady systémů s omezenou mísitelností v kapalné fázi
které již byly uvedeny v kap. 6.2.4.
7.-4 V znik sloučeniny ze složek v tuhé fázi
Tvoří-li obě látky v tuhé fázi sloučeninu Z, podle rovnice
(7.45)
mohou nastat~ jak již bylo řečeno dříve) tři případy:
a) sloučenina Z je stálá i v kapalné fázi,
b) sloučenina Z-je stálá v tuhé fázi a při tání se (alespoň zčásti) rozkládá na čisté
látky, tj. reakce (7.45) probíhá zprava doleva,
c) Sloučenina Z je stálá jen do Tp, kde Tp je tzv. peritektická teplota, při které se
sloučenina rozkládá ještě
před dosažením bodu tání.
Toto jsou nejjednodušší případy, kdy obě složky v binárním systému vytváří pouze
jednu sloučeninu.V praxi jsou velmi časté případy, kdy se tvoří sloučenin několik.
Např. u systému voda+kyselina sírová (b.t. 1O,5°C) se tvoří a kongruentně tají hydráty,
které obsahují jednu (b.t. 8,5°C) a čtyři (b.t. -28,5~C) molekuly vody, inkongruentně
tají hydráty, které obsahují 2, 6 a 8 molekul vody. Podobně je tomu např.
u systému Na(b.t.= 370,98 K)+Hg(b.t.= 234,28 K). Kongruentně taje NaH~ (b.t.=
626,2 K), inkongruentně taje NaHgs, NaHg, Na2Hg a Na3Hg.
240