Chemická termodynamika II

Kapitola 1
FÁZOVÉ ROVNOVÁHY
V JEDNOSLOŽKOVÉM
SYSTÉMU
Tato kapitola se zabývá především rovnováhou mezi kapalinou a párou, neboť tenze
nasycených par a výparné teplo představují primární zdroj informací o chování lá.tky
z hlediska fázové rovnováhy. Speciální postavení v charakterizaci látky si získal
normální bod varu, neboť bývá poměrně snadno experimentálně dostupný a slouží
rovněž jako kritérium (vedle dalších veličin) čistoty látky. Na závěr této kapitoly je
okrajovědiskutována rovnováha s - 9 a s -f u čistých látek.
1.1 Experimentální stanovení tenze nasycených
par
Pro stanovení teplotní závislosti tenze nasycených par se· používají nejčastěji následující
tři metody (blíže viz [5},[45]): a) ebuliometrická, b) statická, c) saturační. .
a) Ebuliometrická metoda. V oboru tlaků od 10 kPa do·cca 200 kPa je možné
používat ebuliometrickou metodu. Ebuliometr je zařízení sestávající z vařáku, Cottrellovy
pumpy (princip Cottrellovy pumpy se v posledních létech používá v moderních
kávovarech a čajovarech), rovnovážné komůrky s teploměrem a chladiče - viz
obr.l.l. Přes chladičje ebuliometr připojen k manostatu. Výsledkem měření je sada
teplot varu dané látky, které odpovídají nastavenému tlaku.
b) Statická metoda. Při statickém měření je látka přenesena do měrné cely a důkladně
zbavena plynů několikanásobným eva.kuováním. Poté následuje měření tlaku
v termostatované cele při různých teplotách. Přednost této metody je v tom, že je
možné měřit ve velkém rozsahu teplot včetně bezprostřední blízkosti kritického bodu.
Blíže viz [5J..
Měření tenze nasycených par v izoteniskopu je rovněž sta.tická. metoda, která se
používá obvykle v oboru tlaků 1 až 100 kPa. Izoteniskop - viz obr.1.2 - je skleněná
13