Chemická termodynamika II

limitní aktivitní koeficient za předpokladu ideálního chování parní fáze vztah
(4.15)
kde ~2 je l~tkové množství rozpouštědla v chroma.tografické koloně a VN,l je čistý
retenCnl objem rozpuštěnélátky. VN,l se určí ze vztahu
(4.16)
kde \/0 je rychlost průtoku nosného plynu za. teploty kolony a tlaku Po na výstupu
z kolony, tR,l je retenční čas rozpuštěné látky, tRo retenční čas neabsorbující se látky
(nal:?ř. H 2 , CH 4 , •••) odpovídající mrtvému obje~lU kolony VD a j je kompresibilitní
korekce na tlakový spád na koloně
. 3 (p;/PO)2 - 1
]=- ,
2 (p;/PoP - 1
(4.17)
přičemž Pi je tlak na vstupu kolony. Výhodou metody GLC je komerční dostupnost
zařízení, rychlost měření a malá. spotřeba látek. Hlavním problémem této techniky
je možnost adsorpce rozpuštěné látky na fázových rozhraních, kterou lze jen obtížně
eliminovat v případě silně polárních látek.
Údaje o limitních aktivitních koeficientech byly kompilovány Gmehlingem a spol.
[132]. Rozsáhlejší databanka limitních aktivitních koeficientů je již dnes na Ústavu
fyzikální cheÍnie VSCHT Praha. [20].
4.2 Přesnost a spolehlivost dat o rovnováze kapalina-pára
Na kvalitě rovnovážných dat kapalina-pára závisí spolehlivost následných rovnovážných
výpočtů a na nich dále ekonomická rizika spojená s návrhem konstrukce a. provozu
separačního zařízení. Z těchto důvodů je informace o přesnosti a spolehlivosti
rovnovážných dat pro chemického inženýra velmi důležitá. Přesnost rovnovážných dat
kapalina-pára prezentovaných v literatuře se často značně liší a mnohdy chybí jakákoli
její specifikace. Přesnost dat nezávisí jen na. použitém přístrojovém vybavení, ale
také na vhodnosti použité metodiky pro daný systém, čistotě látek a v neposlední řadě
na vlastním experimentátorovi. Snahou je vybrat pro rovnovážné výpočty pokud
možno data co nejpřesnější, nejpočetnějšía pokrývající rovnoměrně celý koncentrační
rozsah.
. 130