Chemická termodynamika II

1000
2000
'I' II
'I' K
800
1500
600
1000
Au
al
X Pt
Pt X
zn Zn
bl
Obr. 7.7: Dva příklady systému s kritickou oblastí mezi dvěma tuhými fázemi
druhé látky se naopa.k snižuje, anebo dokonce rozpustnost obou látek se s teplotou
snižuje, se vykytují zřídka..
Vlastní výpočet složení koexistujících tuhých fází je možný v případě, že známe
závislost dodatkové Gibbsovy energie G E na složení (a teplotě) u daného systému
v tuhé fázi. Přitom řešíme soustavu (složení první fáze budeme značit Xl a. složení
druhé fáze Zl)
i = 1,2. (7.39)
Při výpočtu se řídíme stejnými pravidly, které byly uvedeny v kap.6.2.4. Kritický bod
získáme buď řešením podmínek (6.33), nebo si při různých teplotách vyta.belujeme
závislost G u v závislosti na· sto.žení Xi a zkusmo hledáme takovou teplotu, při níž
v minimupla.tí G u = O- viz následující příklad.
I
Příklad:
U systému Au(I)+Ni(2) je dodatková. Gibbsova energie v tuhé fázi v závislosti na.
teplotě a složení vyjádřena Redlichovou-Kisterovou rovnicí
GE
RT
b =
= xtxz[b + C(Xl - xz) + d(Xl - xZ)2],
3328 851
-1,2511+T; c= 0,320-Tj
428
d = -O, 1609 + T .
Na základě této závislosti, vypočtěte složení koexistujících fází při teplotě 900 K a
kritickou teplotu a složení v. kritickém bodě.
tíešení: Při teplotě 900 K dostaneme
b=2,4466j c=-O,6255; d=0,3146 .
236