Chemická termodynamika II

..
Důsledkem této podmínky je skutečnost,že postačí řešit rovnost aktivit pouze u jedné
složky. V případě první složky dostaneme
Z této rovnice získáme
ln I-xI
b = XI
1 - 2xI
(6.3)
Na základě tohoto vztahu dostaneme pro různé hodnoty rozpustnosti hodnoty parametru
b, které jsou uvedeny v tab.6.2.
Tabulka 6.2: Složení rovnovážných fází u striktně regulárního roztoku v závislosti na
parametru b
Xl 0,0001 0,001 0,01 0,02 0,05 0,1 0,2 0,3 0,5
b 9,212 6,921 4,69 4,05 3,27 2,746 2,31 2,12 2,00
,00 10017 1013 109 57,6 26,3 15,6 10,1 8,32 7,39
b 7 6 5 4 3,5 3 2,75 2,50 2,25
XI 0,000923 0,00258 0,00719 0,00212 0,0284 0,0707 0,0995 0,1447 0,2244
Z aplikace regulárního roztoku pro popis heterogenních systémů vyplývají následující
poznatky :
a) u heterogenního systému musí být parametr b> 2,0,
b) limitní aktivitní koeficienty jsou u heterogenního systému větší než 7,39 (platí jen
pro regulární roztok!),
c) popis je aplikovatelný principiálně jen u symetrických systémů (t.j. takových,
u nichž pro dodatkové funkce platí yE(x1 l1 » = yE(x~l2»,
cl) při nízkých hodnotách XI dostaneme jednoduchou relaci mezi rozpustností a parametrem
b
b = (ln 1;"') = -ln Xl • (6.4)
Příklad:
U systému metha,nol(1)+cyklohexan(2) při 25°C bylo zjištěno složení koexistujících
fází XI = x~ld = 0,177 Zl = x~(2) = 0,869. Určete z obou složení parametr b a
odhadněte kritickou teplotu.
Řešení: Dosazením do vztahu (6.3) získáme v prvém případě b=2,38 a v druhém b=
2,56. Je zřejmé, že získané hodnoty se liší poměrně málo a v prvním přiblížení by bylo
možno vztah (6.3) II tohoto systému aplikovat. Při přesnějším popisu tohoto systému
Imusíme vycházet ze závislosti dodatkové Gibbsovy energie, která by obsahovala větší
počet nastavitelných pan.metrů. .
195