Chemická termodynamika II

0.04
o/;---+---+----f---+---"""""j
-0.04
...0,08
Obr. 5.6: Závislost ln H~2+3, = ln Hl (2+3) -X2 ln H 12 -X3 ln H 13 na složení směsného
rozpouštědla
X2. Dusík( 1) + a) [aceton(2) + chloroform(3), CE < OJ; b) [cyklohexan(2)
+ 1-pTopanol(3)" CE > OJ při 298,15 K.
Odhad parametru b 23 je možno provést na zá.kladě dat o rovnováze kapalina-pára pro
binární směs rozpouštědel 2 + 3.
Při použití vztahu (5.43) je třeba si uvědomit, že byl získán na základě důležitého
předpokladu, že Margulesova rovnice druhého řádu (5.38) adekvá.tně reprezentuje
chování ternární směsi. Proto lze očekávat, že vztah (5.43) bude rozumnou aproximací
v případech, kdy směsné rozpouštědlo bude tvořeno jednoduchými nepolárními
kapalinami. Bude-li ve směsi obsaženo polární či asociující rozpouštědlo, je k popisu
chování roztoku nutné použít složitějšího molekulárního modelu.
5.S Rozpustnost plynů ve vodných roztocích solí
Dalším prakticky zajímavým případem, kdy rozpouštědlem není čistá kapalná složka,
je rozpustnost plY1l1i ve vodných roztocích solL Typickým příkladem této situace je
rozpustnost plynů v mořské vodě.
Rozpustnost plynů ve vodných roztocích solí lze popsat relativně k rozpustnosti
vodě empirickou Sečenovovou rovnicí[119]
v čisté
ln H = ln HO +k.J , (5.44)
kde H a HO jsou Henryho konstanty vyjadřující rozpustnost plynu v daném roztoku
187