Chemická termodynamika II

:Rešení: Dosazením do výše uvedených kritérií (7.40) _ (7.43) dostaneme
l1S· . , (T. T.)
l, lana ...E...:.--.!!. I 00(') oo(l)
R T. + nrl - ln rl =
12
35, 1 353 - 280 8T
= 8,314 353 +5 - O, 1 =5,77 > O==> lim -8 < O
"'1-t0 Xl
_-=-,ta_n_' l1S2• • , (T.
tl -
T.)
12 + I 00(3) I oo(t)
R Ttl n r2 - n r2 =
53,1 280 - 353
= 8,314 280 + 5 - 0,1 = 3,23 > o==> lim 8 8T > O
"'I-tl Xl
Z těchto výsledků je zřejmé, že fázový diagram bude obsahovat eutektický bod. Pokud
hy se neidealita v tuhé fázi snížila a platilo by přibližně
ln rf3 1 == ln r';'6 1 == 2, 1, dostali bychom Iim"'l-to P'- < Oa lim", -tO P- < O
r' ,. °"'1 I 0"'1
a lazOVY diagram by odpovídal systému s peritektickým bodem.
Pro výpočet fázového diagramu na obr.7.3 event. 7.4 potřebujeme znát vedle vlastno~tí
?istých látek (Tl, tiHtánh tiCpm,tán:) závislost dodatkové Gibbsovy energie na
slozem a teplotě v kapalné i v tuhé fázi. Přitom rovnováhu mezi tuhými fázemi počítáme
podle postupu uvedeného v kap.7.3 a rovnováhu mezi kapalnou a příslušnou
tuhou fází na základě postupu uvedeného v kap.7.2.
Eutektickou teplotu můžemestanovit jako teplotu průsečíku rozpustnostních křivek,
resp. z podmínky
[T] (7.44)
kde Xl resp. x 2 je složení kapalné fáze, které se získá jako výsledek výpočtu rovnováhy
při teplotě T mezi kapalnou fází a tuhou fází ve které je v přebytku složka 1, resp.
složka 2.
Podobně peritektická teplota odpovídá. teplotě průsečíku rovnovážných křivek
T'B - V a U - V eventuálně T tA - W a Q - W - viz obr.7.3b.
Jakmile odchylky od ideálního chování v kapalné fázi přesáhnou určitou mez, která
je vymezena podmínkou termodynamické stability, dochází v kapalné fázi k rozpadu
na dvě fáze. Ze základních diagramů, u nichž se vyskytují dvě kapalné fáze, jsou
na obr.7.9 uvedeny čtyři varianty. Nejběžnější systém je uveden na obr.7.9a, který
odpovídá systému jehož složky jsou v tuhé fázi zcela nemísitelné a v kapalné fázi
mísitelné omezeně. Teplota, při níž jsou v rovnováze dvě kapalné fáze s fází tuhou, se
označuje jako monotektická teplota. Na dalších obrázcích jsou potom uvedeny méně
obvyklé typy. Obr.7.9c odpovídá systému, jehož složky jsou v tuhé fázi zcela. mísitelné,
avšak omezeně mísitelné ve fázi ka.palné. Takový případ, jak plyne z předcházejících
poznatků, je však málo pra.vděpodobný.
Výpočet binodální křivky MCR při znalosti GE(T,Xl) se řídí stejn)'mi pravidly,
239