Chemická termodynamika II

kde "':2± je chemický potenciál soli v roztoku při m2,± = 1 mol/kg , ve kterém se
tento elektrolyt chová stejně jako při nekonečném zředění, v = v+ + v_ je celkový
počet kationtů a aniontu vzniklých disociací soli a
r _ ( v+
- v+ v_ 11_)1/11 . (7.36)
Střední aktivitní koeficient "Y~~I je vztažen k nekonečnému zředění a koncentrace je
vyjádřena pomocí molality.
Z rovnosti chemických potenciálů čisté tuhé soli a soli v roztoku dostaneme relaci
(7.37)
pří­
Derivací této rovnice podle teploty dostaneme, podobně jako v předcházejících
padech,
(7.38)
kde [H~l) - H;!1J je diferenciální rozpouštěcí teplo soli, které odpovídá nasycenému
roztoku. ' .
Na rozdíl od vztahu (7.32) ve jmenovateli vystupuje ještě celkový počet iontů
vzniklých disociací, který při eventuálním přepočtu rozpustnosti na jinou teplotu
musíme vzít v úvahu.
Příklad:
V níže uvedené tabulce je dána integrální rozpouštěcí entalpie (v kJ/moI) a střední
aktivitní koeficient síranu draselného ve vodě při teplotě 298,15 K v zá.vislosti na
jeho molalitě. Při teplotě 298,15 K je rozpustnost síranu draselného 0,687 mol/kg.
Odhadněte jeho ro~pustnost při teplotě 323,15 K (exp. hodnota je 0,953 mol/kg) za
předpokladu:
a) nezávislosti diferenciálního rozpouštěcího tepla a veličiny m2 (a ;~±)) na teplotě,
b) zanedbání členu m2 «.Hn "Y~~] / O!!b) ve jmenovateli,
c) zanedbá.ní členu m2 (aln'Y~I/om2) ve jmenova.teli a. nahrazení diferenciálního
rozpouštěcího tepla. v nasyceném roztoku diferenciálním rozpouštěcím teplem v nekonečně
zředěném roztoku.
m2 O 0.1 0.2 0.3 0.4 0.5 0.6
IlH r 23,71 24,78 24,58 24,27 23,95 23,58
"Y!~l 1 0,441 0,360 0,316 0,286 0,264 0,246
0.687 0.7
22,78
0,232
234