Chemická termodynamika II

V tab.l.l uvádíme výparné teplo a hodnoty z(g) a Z(l) pro několik látek při 298,15 K
a při normální teplotě varu. V případě kyseliny octové byla u parní fáze uvažována
dimerizace molekul kyseliny octové a aplikována následující závislost rovnovážné konstanty
na teplotě (Pst = 1 Pa)
K = p!imcrp., =exp [-29,2449 + 7425,837] •
Pmonomer
T
Tabulka 1.1: Hodnoty tenze nasycených par, výparného tepla a kompresibi1itních
faktorů
na mezi sytosti pro několik látek
Látka teplota p 0 výp.teplo zlY) zIt)
°C kPa kJ/mol
Voda 25 3,167 44,56 0,9989 0,000417
100 101,325 40,56 0,9827 0,002228
CO 2 -56,6 527 15,45 0,9626 0,01091
25 6433 5,29 0,5890 0,1588
Methanol 25 16,96 37,43 0,9871 0,0002787
64,51 101,325 35,21 0,9670 0,00151
Ethanol . 25 7,87 42,32 0,9929 0,0001863
78,29 101,325 38,56 0,9659 0,002168
Benzen 25 12,69 33,83 0,9924 0,00004577
80,09 101,325 30,72 0,9675 0,003312
Toluen 110,61 101,325 33,18 0,9599 0,003758
n-Hexan 25 20,17 31,56 0,9842 0,001071
68,7 101,325 28,85 0,9538 0,00500
Kys.octová 25 2,08 23,36 0,5480 0,0000483
118,31 101,325 23,70 0,6293 0,001998
1.3 Korelačnírovnice pro teplotní závislost tenze
nasycených par
Tenze nasycených par patří mezi nejčastěji experimentálně stanovovaná fyzikálně chemická
data. Pro snazší aplikovatelnost se v praxi nepoužívají vlastní experimentální
data, ale zpravidla různé sem~empirické korelační vztahy, které dovolují snadný výpočet
tenze nasycených' par pro danou teplotu, či výpočet teploty varu za daného
tlaku.
Pro tento účel byla navržena řada rovnic, z nichž si uvedeme pouze nejčastěji
používané. Nejjednodušší rovnici získáme integrací Clausiovy-Clapeyronovy rovnice
za předpokladu, že výparné teplo se nemění s teplotou
Inp0 = A - B/I'.
17
(l.9)