Chemická termodynamika II

ůzných poměrech složek. Složení fází (vzájemnou rozpustnost) lze určit na základě
látkové bilance. Metoda je áplikovatelná hlavně při větší vzájemné rozpustnosti obou
složek - viz (98].
6.2 Rovnováha kapalina-kapalina II binárních systémů
6.2.1 Hlavní typy binárních systémů
U binárních systémů se daleko nejčastěji setkáváme s případem, kdy se vzájemná
rozpustnost složek s teplotou zvyšuje. Teplota, při níž složení koexistujících fází splývají,
je označovánajako horní kritická rozpouštěcíteplota (UCST z anglického
"upper critical solution temperature") a složení jako kritické. V tab.6.1 jsou uvedeny
kritické rozpouštěcí teploty a jim odpovídající složení pro několik binárních systémů.
Kritické rozpouštěcí teploty pro řadu systému uvádí Francis [31]. Data o vzájemné
rozpustnosti v binárních systémech lze nalézt u Sorensena a Arlta [123].
Tabulka 6.1: Kritická rozpouštěcí teplota a složení v kritickém bodě pro některé systémy
(Xl označuje molární zlomek prvé složky)
Systém tcOC (XI)C Systém t/C (Xl)c
Acetonitril+heptan 84,35 0,37 m-kresol+voda 147,3 0,078
Nitromethan+ hexan 102,3 0,601 p-kresol+voda 143,9 0,077
Nitromethan+heptan 108,1 0,650 2-bu tanon+voda 143 0,175
Nitromethan+oktan 114,4 0,690 akrolein+voda 88,25 0,28
Nitromethan+dekan 124,9 0,760 furfura\+voda 122,6 0,157
Methanol+cyklohexan 45,5 0,510 tetrahydrofuran+voda 71,8- 0,22
Methanol+ hexan 45,78 0,506 tetrahydrofuran+voda 137,1 0,187
Methanol+heptan 50,91 0,546 kyselina isomáselná+voda 24,2 0,11
Perfluorhexan+hexan 21,5 0,375 kyselinabenzoová+voda 116,2 0,064
1-Butanol+voda 124,9 0,109 propionitril+voda. 113,8 0,21
2-Butanol+voda 117,15 0,131 dipropylamin+voda -4,9- 0,074
Isobutanol+ voda 133,1 0,116 1-ethylpiperidin+voda 7,4 0,069
Fenol+voda- 65,9 0,098 2,6-dimethylpyridin+voda 45- 0,067
Cyklohexanol+voda 185,5 0,062 2,6-dimethylpyridin+voda 165 0,083
Nitroethan+voda 170.5 0,227 nitromethan+voda 105 0,214
- Dolní kritická rozpouštěcí teplota
Systémy, u nichž se rozpustnost s rostoucí teplotou snižuje, se vyskytují méně
193