Chemická termodynamika II

p měrně jednoduše se měří také tepelné efekty, které jsou spojeny s rozpo,ušt~~í~
tuhé ~átkY. Jednoduché 'uspořádání je popsáno v "Návodech pro laboratornt CVlcem
z fyzikální chemie" [53J.
Tabulka 2.1: Závislost směšovacího tepla (v JI mol) na složení u některých systémů
(na první řádce je uvedena první složka)
benzen+ ethanol+ voda+ voda+ voda+ voda+ vo a+
Xl -C H benzen ethanol ethanol N(C 2 Hsh methanol aceton
c 25~C12 250C 250C 700C 15°C 25°C ·25°C
d
0,01
0,05
0,1 282,8
0,2 500,1
0,3 657,5
0,4 757,1
0,5 798,2
0,6 778;0
0,7 692,7
0,8 537,6
0,9 308
0,95
0,99
150
475,9
665,3
829,4
868,9
842,4
761,3
647,1
500:4
334,7
164,2
-13
-74
-144
-220
-271
-341
-416
-502
-631
-768
-683
-435
-102
3
11
28
91
142
150
125
73
-21
-150
-211
-152
-39
-195
-458
-1476
-2072
-2180
-2394
-2470
-2302
-1570
-153,2
-275,5
-454,3
-583,2
-690,0
-785,4
-860,4
-883,8
-803,0
-542,2
-303,5
241,9
259,2
176,4
49,8
-104,6
-464,6
-464,6
-585,8
-510
2.1.5 Rozpouštěcíteplo
Vedle směšovacího tepla se často používá rozpouštěcí teplo (přesněji rozpouštěcí entalpie),
které je definováno jako změna entalpie za. konstantní teploty a tlaku, která.
doprovází převedení čisté látky do určitého množství rozpouštědla. Protože tepelný
efekt spojený s rozpouštěním látky je přímo úměrný rozpuštěnémulátkovému množství
látky, vztahuje se t~to teplo na rozpuštěníjednoho molu látky (!) z dané fáze do
roztoku a označuje se jako molární rozpouštěcíteplo, tj.
q
Hroz'PtA =-,
nA
(2.21)
42