Chemická termodynamika II

kde n(F) je celkové látkové m~ožství v systému. Castěji budeme pracovat s relativním
látkovým množstvím parní fáze t/J, které je definováno vztahem
(4.75)
Složení směsi, které odpovídá původnímu složení, budeme nadále označovat Zl
P
u v w
T- - - - - -t- - P4
I
I
Jel
I o
I
I E
1
Tl'
-Tt"P R
I II
)'
I
I II
I II
Obr. 4.13: Závislost tlaku na složení pro několik izoterem v blízkosti kritické teploty
prvé složky.
(v tomto případě je pak Zl = ZA), abychom zdůraznili, že se nejedná ani o kapalnou,
ani o parní fázi, ale o globální složení systému, který se může skládat bua
z plynné nebo z kapalné fáze či dokonce z obou fází.
Parametr tf; se pohybuje v intervalu < Oj 1 >, pokud jsou v systému obě fáze.
Nabývá hodnoty Opři bodu varu směsi, hodnoty 1 v rosném bodě. V oblasti kapalné
fáze je záporný (v důsledku toho, zeZA leží mimo interval < Xs,Vs >, přičemž
xa a Ya jsou rovnovážná. slozenÍza příslušné teploty a tlaku). V homogenní plynné
oblasti je tf; > 1. Vzhledem k tomu, co bylo uvedeno dříve, je zřejmé, že při poklesu
tlaku z hodnoty PVI na PRl hodnota tf; postupně vzrůstá od Oaž do 1. Jakmile tlak
klesne pod hodnotu PRI, zvětší se tf; nad jedničku. Je nutno ještě upozornit na to,
že t/J má definovanou hodnotu (-00; (0) pouze za takových podmínek, kdy existují
rovnovážné hodnoty kapalné a parní fáze, tj. při izoterměTl na obr. 4.13a v rozsahu
tlaků P E< P~jP? >.
Ještě než si osvětlíme analogické chování na izoterměTa a T 4 , tak si tyto izotermy
podrobněji popíšeme - viz obr. 4.13b. Větev ABC odpovídá bodům varu kapalné fáze
o složení Xl E< O, Xc >. Větev AEDC naopak rosným bodům o složení Vl E< Oj VE >.
161