Chemická termodynamika II

požadující D = O. Pouze ve zvláštním případě, kdy složení kritického bodu by splývalo
se složením azeotropického bodu, by (podobně jako u čisté látky) platilo
(4.77)
Na obr. 4.15 je v souřadnicích p - T uvedena křivka, která ohraničuje oblast dvou
fází (kapalné a plynné) u směsi za konstantního složení (u vícesložkových směsí vypadá
tato křivka podobně). Konstrukce této křivky na základě sady p - x - y nebo
T - x - y diagramů je velmi jednoduchá. Na obr. 4.15 uvádíme křivku (pro tlak je
použito větší měřítko), která odpovídá globálnímu složení ZA z obrA.13. Bod Rs, který
odpovídá' maximální teplotě, při níž u dané směsi mohou existovat ještě dvě fáze,
se označuje jako bod kritické kondenzační teploty (v anglosaské literatuře se používá
označení "critcondentherm" ). Bod C'P odpovídá maximálnímu tlaku, při kterém ještě
může daná směs existovat ve dvou fázích, a označuje se jako bod kritického kondenzačního
tlaku (v anglosaské literatuře jako"critcondenbar"). Čárkovaně jsou na obr.
4.15 vyznačeny křivky, které odpovídají tlakům a teplotám se stejným relativním
látkovým množstvím parní fáze. Na tomto diagramu můžeme také snadno sledovat
p
Obr. 4.15: Závislost tlaku ná teplotě- binodální křivka -, která vymezuje hranici mezi
homogenní a'heterogenní oblastí u směsi o určitém globálním složenÍ.
dříve diskutované retrográdní jevy: Při zvyšování tlaku při teplotě T 2 - viz obr. 4:15
- se v bodě R 2 objeví první množství kapalné fáze, které dalším zvyšováním tlaku
monotonně stoupá až do tlaku, který odpovídá bodu Ví, při kterém je v systému
pouze infinitesimální množství parní fáze. Budeme-li však komprimovat tuto směs
při teplotě T D , potom obsah kapalné fáze dosáhne svého maxima v bodě D. Dalším
zvyšov~nÍm tlaku množství kapalné fáze opět klesá, až v bodě Rm zcela vymizÍ.
164