Chemická termodynamika II

Je možno ukázat, že látkové množství prvé fáze, které je na obr. 6.9 znázorněno
bodem A, je přímo úměrné ploše protHehlého trojúhelníka NBC atd. Tuto skutečnost
můžeme považovat za zobecnění pákového pravidla.
Průběh rovnovážných (billodálních) křivekje omezen Schréinemakersovým pravidlem,
podle něhož metastabilní části obou rovnovážných křivek pokračují buď v třífázové
oblasti anebo v protilehlých dvoufázových oblastech. Blíže viz [98].
2
B
3
Obr. 6.9: Látková bilance u třífázového systému, A, B, C body representující složení
koexistujících fází, N vnitřní bod třífázového oblasti, který definuje globální složení
systému
6.3.2 Rovnováha kapalina-kapalina v kvaternárním systému
I když se omezíme na konstantní teplotu a tlak, je složení v kvaternárním systému
zadáno třemi molárnírní zlomky a při geometrickém vymezení heterogenní oblasti
bychom museli konstruov~t prostorové modely.
Pro hrubou představu rovnovážné plochy (omezíme se jen na dvoufázové systémy)
se u kvaternárního systému zakreslují rovnovážné křivky v příslušných ternárních
diagramech, které tvoří stěny koncentračního čtyřstěnu. Pro seznámení s touto
problematikou se omezíme pouze na jediný typ kvaternárního systému, u něhož je
pouze jediný binární systém heterogenní, a to systém, který je tvořen první a třetí
složkou - viz obr.6.1O. Tento případ je velmi častý a jako příklad lze uvést syst~
my: methanol(l)+voda(2)+l-butanol(3)+ethanol(4) či voda(l)+kyselina octová(2)­
+chloroform(3)+aceton(4). Kritické body v ternárních systémech 1+2+3 a 1+3+4
spojuje kritická křivka, která je na obr. 6.10b vyznačena čerchovaně.
Jinou možnost zobrazení představuje průmět rovnovážné plochy do základny 1+2+3
s vyznačením "vrstevnic", které odpovídají různým obsahům čtvrté složky - viz obr.­
6.10c. Tento způsob dává přesnější obraz o rovnovážné ploše, ale průběh konod je
211