Chemická termodynamika II

Řešení: Na základě hodnot logaritmů a,ktivitních koeficientů v ta,b.2.6 vypočteme
lichoběžníkovým pravidlem integrál ve vztahu (4.35) a dostaneme
J~~4Jln('ytl1'2)dxl:::: 0,5.[(1,371+ 1,177).(0,095-0,062)+
+(0,989 + 1, 177).(0, 131- 0,095) + ...] :::: -0,0692
Q(Xl :::: 0,947) - Q(XI :::: 0,062) ::::
:::: [XI ln 1'1 + X2 ln 1'2]"'1::0,947- [Xl ln 1'1 + X2 ln 1'2]"'1::0,062 =
=0,947.0,002 + O, 053.0, 839 - 0,062.1,405 - 0,938.0,033 = -0,072
J~&'''; Iln (1'I/1'2) I dXl =0,471 .
Rela,tivní rozdíl v obou hodnotách představuje
[(0,072 - 0,0692)/0,471] x 100 =0,53%.
Tuto hodnotu lze považovat za dobou shodu. Kdybychom výpočet prováděli s a,ktivitními
koeficienty určenými za, předpokladu ideálního chování parní fáze, byl by rozdíl
podstatně větší, a, to . .
[(0',0799 - 0,0713)/0,473] x 100 = 1,82%.
Získaná hodnota přesvědčivě demonstruje skutečnost, že při korelaci přesných experimentálních
dat nemůžemezanedbávat správný popis reálného chování parní fáze.
Bez uvažování reálného chování parní fáze, nemůžeme v kapalné fázi získat průběh
aktivitních koeficientů, který by dostatečně přesně reprezentoval daný systém.
• 1
I
iiii
-1,0
Obr. 4.4: Redlichův-Kisterův plošný test konzistence: Ethanol(1) + voda (2), 343 K,
data. z tab.2.6. Test je splněn,je-li rozdíl plochy A a plochy B roven rozdílu Q(Xl(N»­
Q(Xl(l)'
136