Chemická termodynamika II

korekci Henryho zá.kona, bude v tomto případě blízký jedné
ln 'Yl z ] = In(-ytl'Y~) = b(x~ -1). (5.7)
AktivitnÍ koeficient 'Ylz] korigující Henryho zákon bývá označován jako nesymetricky
normalizovaný aktivitní koeficient, neboť
",[zl -t 1
11 , když Xl -t O, (5.8)
zatímco pro symetricky normalizovaný aktivitní koeficient vztažený k Raoultovu
zá.konu
,I -t 1 , když Xl -t 1. (5.9)
Pro velké hodnoty b, tj. pro velmi neideální roztoky, obvykle obsahující chemicky
značně odlišné složky, hude praktická platnost Henryho zákona omezena na podstatně
nižší koncentrace než 3 mol.%, neboť aktivitní koeficient ,Iz] se bude při těchto
koncentracích zřetelně lišit od jedné.
V obecném případě (s výjimkou vysokých tlaků) má rovnovážná rovnice pro rozpuštěný
plyn tvar
VIYIP = ,1:)XtH12 , (5.10)
kde fugacitní koeficient Vl koriguje na neideální chování v plynné fázi a aktivitní
koeficient 1'1:] na neidealitu fáze kapalné.
5.3 Vliv tlaku na rozpustnost plynů
Praktická platnost Henryho zákona ve tvaru (5.3) je omezena na nízké koncentrace
rozpuštěného plynu a na nevysoké tlaky. Za vysokých tlaků (ani při nízkých rozpustnostech
plynu) Henryho zákon ve tvaru (5.3) neplatí. Je tomu tak proto, že za této
situace tlak již významně ovlivňuje vlastnosti kapalné fáze a. praktická hodnota Henryho
konstanty není rovna. teoretické hodnotě H 12 , jež je dle definice (5.4) určová.na.
při tenzi par čistého rozpouštědla p~. Tlaková. závislost je zanedbatelná, pokud tlak
není vysoký. Chceme-li však vztah (5.3) použít za vysokých tlaků, je nutno vliv tlaku
na Henry~o konstantu uvažovat. Závislost praktické Henryho konstanty na tlaku
určíme spojením exakťních termodynamických relací
(5.11 )
a
čímž
dostaneme
oln H12) = ~ ,
( ap T RT
174
(5.12)
(5.13)