Chemická termodynamika II

c
c
bl
B
Obr. 7.5: (s) - (i) diagram u ternárního systémy jehož všechny tři složky se navzájem
v tuhé fázi nemísí a v kapalné fází se mízí neomezeně
body příslušných binárních subsystémů. Body E~B' E~c' EBC jsou jejich průměty
do základny. Křivky (tzv. eutonické) EAB-G, EAc-G, EBC-G odpovídají průsečíkům
křivek rozpustnosti dvou různých látek při dané teplotě. Bod G je eutektickým ba:­
dem ternární směsi. Jednotlivé izotermy jsou na obr. 7.5 označeny čísly (čím vyšší
teplota, tím vyšší číslo). Bod RM u izotermy Ts odpovídá rozpustnosti látky A v ternární
směsi, která je representována tímto složením, zatímco body RB a Rc udávají
rozpustnost látky A při téže teplotě v čistých složkách BaC.
Na obr.7.6 je uveden nejjednodušší izotermní (T > 273,15 K) ternární systém
vody a dvou solí, přičemž je předpokládáno,že soli krystalují z roztoku čisté. Ternární
koncentračnítrojúhelník obsahuje homogenní oblast VR I LR 2 V, dvě dvoufázové
oblasti, ve kterých je v rovnováze čistá sůl a příslušný nasycený roztok a třífázovou
oblast ABL, která obsahuje obě čisté soli a nasycený roztok L.
7.2 Kvantitativní popis S -ť rovnováhy u binárního
systému
Rovnováhy mezi dvěma kondenzovanými fázemi mohou být následujícího typu: a)
II + 1. 2 , b) ť + s, c) Sl + S2. Rovnováze mezi dvěma kapalnými fázemi byla věnována
předcházející kapitola a na tomto místě se jí budeme zabývat pouze ve spojitosti
s tuhými fázemi. Nejvíce se uplatňuje rovnováha mezi tuhou a kapalnou fází a této
kombinaci budeme také věnovat největší pozornost.
Uvažujme kapalnou (molární zlomek i-té složky označíme Xi) a tuhou fázi (molární
zlomek 'i-té složky označíme zš) v rovnováze. Pro jednotlivé složky musí platit
226
i = 1,2"",k. (7.4)