Chemická termodynamika II

a výsledná. hodnota dp0/dT bude
d 0 .
!ji- =24,290+0,332 =24,771 Torr/ K.
V případě vztahu [B] získáme analogicky
~ = 24,639 + (-0,0018) = 24,637 Torr/ K .
Poznámka. Ve všech čtyřech případech jsme dostali velnů blízké hodnoty. Skutečnost,
že i první alternativa dává akceptovatelnou hodnotu, je důsledkem toho, že
body sousedící s normálním bodem varu jsou relativně blízko, a přibližně stejně vzdálené
od normálního bodu varu. To je možné dokumentovat následujícím. příkladem.
Předpokládejme, že by bod, který odpovídá teplotě t = 60, 475°C, nebyl k dispozici a
počítali bychom s bodem, který odpovídá t = 55, 029°C. V takovém případě bychom
postupně získali tyto hodnoty (v závorce je uvedena odchylka od předcházejícího výsledku)
1. dp0/dT = 23,925Torr/K (3,13%);
II. dp0/dT = 24,674Torr/K (-0,16%);
III. dp0/dT = 24,641 Torr/K (0,52%);
IV. dp0 /dT = 24,641 Torr/K (0,016%).
Z tohoto výsledku je již zřejmé, že spolehlivé výsledky poskytuje druhý postup a
Kingova metoda s lepším proložením experimentálních dat.
1.5.2 Generalizované vztahy pro odhad výparného tepla
Na tomto místě uvedeme pouze několik vztahů pro odhad výparného tepla při normální
teplotě varu T nh/ eventuálněi při jiné teplotě. ObsáWejší soubor, jakož i podrobnější
rozbor, je možno nalézt v literatuře (Majer, Svoboda [78, 79], Reid a spo1.[112]
ap.).
Pro rychlé získání orientační hodnoty výparného tepla při normálním bodu varu
je možné použít Pictetóvo-Troutonovo pravidlo [134J
H"y·p 1 1
-;;;- = S"ýp ~ 90 až 95 ( J mol- K- ),
.Lnt".
které vyhovuje u nepolárních látek.
Poněkud přesnější je Kístiakowského rovnice [67]
(1.46)
H.~:p'
~ = 36,61 + 19, 26 log Tnt" ( Jmol-1K-l ).
.Lnt"
(1.47)
K nejpřesnějším vztahům pro výpočet výparného tepla při normálním bodu varu
patří Riedelův vztah [114J .
HI/lÍp 20, 931og(Pc/p~t,,) - 9,085 ( J mol-1 K-I ).
Tnt" = 0,93- Tnt,,/Tc
(1.48)
26