Chemická termodynamika II

Vn:,l
I
V~t2
=
o 1
Obr. 2.6: Souvislost průběhu V m
Vm = f(Xl), Em, EM - extrémy na křivkách Vi = f(Xt).
= f(Xl) a Vi = f(Xl), I - inflexnÍ bod na křivce
dodatkovou veličinu. V tOlnto případě pro parciální molární veličinu i-té složky k­
složkového systému pla.tí ( Y m = Y m (T,P,Xl,X2, ...,Xk-l)
V případě
jsou vynechány)
- (8Y m) k-l (8Ym)
Yi = Ym + -a - 2: Xi -8· ·
x· .. x·
: Tt'P.~m:;l' ,=1 3 T,p,:C m:;4j
binárního systénlU se tato relace redukuje na (indexy konstantnosti
(2.57)
- a}~ _. aY m
YI = l/m +X2~, Y2 = Ym - Xla
· (2.58)
U Xl
Xl
Grafická verze posledních vztahů je známa. jako úseková metoda určování parciálních
molárních veličin.
Příklad:
Pro smě& složka(l)+složka(2) při teplotě 298 I{ a. p =0, 1MPa platí
Vm /( cm 3 mol- 1 ) = V~,lXl + V':,2 X2 + BV XI X2 = 50Xl +75x2 + 1, 5XIX2.
Určete hodnoty parciálních molárních objemu při této teplotě a tlaku a pro složení
Xl = O; 0,4; 1,0.
ftešení: DosazenÍln do (2.58) bychom dostali
Xl O 0,4 1,0 -
Vl 51,5 50,54 50,0 Vl = 50+ 1,5z~
V2 75 75,24 76,5 Vz = 75+ 1,5xr
51