VEDA VYDAVATEĽSTVO SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED

JIHOZÁPADNÍ MĚSTO, PRAHA 13, LUŽINY: NĚKOLIK ZAMYŠLENÍ …
Severní Město, stejně jako Jižní Město nebo Jihozápadní Město nejsou topononyma.
Jsou to úmyslně a přehnaně popisné technické názvy, nositelé jasného
a nedvojznačného významu; Zaroveň, to nejsou jenom „geonysmy“, tedy
jména, jejichž funkcí by bylo přispět k orientaci v rámci pražské aglomerace.
Volba těchto jmen ambice programu dokonale vystihuje. Jde totiž skutečně
o budování měst 4 na panenské půdě, na bývalých zemědělských pozemcích bez
vztahu k „městu“ 5 (tomu druhému, hlavnímu, Praze) a navíc ve značné vzdálenosti
od jakéhokoli jiného urbanistického jádra. Jestliže tento deklarovaný cíl
vztáhneme na společenský projekt, základ tehdejšího komunistického režimu,
můžeme vyslovit myšlenku, že se ideologicky zabarvené označení, „nové socialistické
město“ mělo svým způsobem stát metaforou „nové společnosti“, již režim
hodlal vytvořit: tu je třeba budovat úplně od základů, přerušit všechny vztahy
s minulostí, na niž se nebere sebemenší ohled.
Tato budoucí města (města budoucnosti?) nemají jméno, pouze polohu: jejich
identita je založena na vztahu ke světovým stranám. Užití těchto geografických
kategorií dává programu karteziánský a racionální rozměr, systematický
a koherentní aspekt. Pražská aglomerace, obdařená pásmem satelitních měst, se
jeví jako stabilní a vyrovnaný fyzikální nebo matematický model: sama kvintesence
plánování.
Zrod Jihozápadního Města (JZM)
JZM je třetí částí tohoto ambiciózního programu územního plánu. Jeho
koncepce byla základě na soutěže uspořádané v roce 1967 svěřena do rukou ko-
architektů lektivu pod vedením Ivo Obersteina, mladého třiatřicetiletého urbanisty.
Počátkem 70. let, době v kdy příprava územního plánu JZM vrcholila, 6 začalo
vyrůstat „Severní Město“, plány „Jižního Města“ byly značně již pokročilé
4 Zcela jednoznačné české slovo „město“ neponechává v tomto ohledu žádnou pochybnost.
K tomu je nutno dodat, že tyto projekty byly plánovány v tak velkém měřítku, že žádné lokální toponymum
nemohlo území určené k výstavbě postihnout.
5 Jedním z častých přívlastků, s nímž se v lidových rčeních setkáváme, je „Praha, matka
měst“; Praha je ostatně také hlavním městem země (v češtině jde tudíž o doslovnou perifrázi, zatímco
ve francouzštině existuje pro hlavní město samostatné slovo „Capitale“).
6 Připomeňme, že z obecnějšího politického pohledu se jedná o období „normalizace“, kterou
Československo prožívalo po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, jež ukončila reformní
komunistický proces, známý jako Pražské jaro. Toto období přináší úpadek ve všech oblastech, ze-
145