VEDA VYDAVATEĽSTVO SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED

MILADA HIRSCHOVÁ
češtiny, hanáckého interdialektu a mládežnického slangu: no, zme, no tak to bue,
znajou, sedijou, moc díky, super/supr, elita, kámoška, gympl, neco takovyho,
zétra, věčině roantickych duší se jako vybavi Sever proti Jihu, žejo. Je obvyklé,
že moderátor alespoň částečně vede rozhovor s využitím podobných prostředků,
srov. např. úryvek Tož a co teďka děláš, Radko? – Já skládám pucle. – A je to
velky pucle?
3.1. Jak jsem už uvedla, reklama prolíná téměř všechny programové složky.
Reklamní texty v regionálních rádiích lze rozdělit do tří skupin: a/ reklamy
vysílané celostátně, b/ reklamy propagující samu rozhlasovou stanici, c/ reklamy
místních firem. Ve skupině a/ se užívá téměř výhradně spisovného jazyka. Pokud
však jde o součást hudebního pořadu, kombinuje se obecná čeština a mládežnický
slang: Tady je hitparáda Křupíno! Přidej se k rachotu, ať máš plnou pusu,
plný uši. Příznačné je, že s rockovou hudbou se nekombinuje dialekt – zjevně
jde o prvky nekompatibilní jak stylově, tak pokud jde o předpokládané posluchače.
(V povědomí posluchačů se s rockovou hudbou spojují atributy jako internacionálnost,
světovost, cizojazyčnost, které jsou s výraznou domáckostí dialektu
v rozporu.) Reklamy propagující samu rozhlasovou stanici jsou jak spisovné,
tak v dialektu. (Čekáte návštěvu z Kuby? Pusťte jí rádio Rubi! Chceš kafe,
Vávro? – Neotravuj, Maryšo, poslóchám rádio Haná!) Slogan Poslóchám rádio
Haná je hlavním propagačním heslem této stanice a vyskytuje se nejen ve vysílání,
ale je ve městě přítomen i vizuálně, v podobě samolepek, letáčků apod.
Ještě výraznější je využití dialektu v reklamách místních firem. Často jde o hrané
dialogy mezi místními mluvčími, dialektové prvky jsou tudíž přirozené –
holt, ty se majó, fšecko je na jednym mistě, mosim zajet k benzince. (Ještě výraznější
bylo bylo využití dialektu ve vysílání ze Zlína a Uherského Hradiště – boha,
to mosim vidět, to sa mně l´úbí, a toš, co nabízáte?
4. V těchto případech se nabízí otázka, zda jde o využití, nebo o zneužití
dialektu. Lokální dialekt ovlivňuje jazykovou podobu rozhlasového vysílání, to
zase má vliv na vyjadřování posluchačů. Je přirozené, že se rádia snaží vycházet
posluchačům vstříc, avšak můžeme se ptát, kde je hranice mezi vstřícností a podbízením
se pokleslé normě. Uplatňování prvků lokálního dialektu může být chápáno
jako projev místní specifičnosti a patriotismu, resp. jako jeden ze způsobů,
jak své město zviditelnit. Nářečí je posluchačům do jisté míry prezentováno jako
ozvláštňující, komunální pospolitost upevňující, a tedy vlastně prestižní fenomén.
Užívání dialektu v tomto typu rozhlasového vysílání je odlišné od jeho využití
v uměleckých textech nebo v citátových výpovědích. Vzniká nebo je uměle
vytvářena situace, kdy útvar národního jazyka, který již dlouhou dobu prestižní
272