VEDA VYDAVATEĽSTVO SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED

LAURENT BAZAC–BILLAUD
dobím komunismu, jeho technikami a metodami, že samotné slovo spíše než
přesně vymezený prostor označuje „typ bydlení“ s vlastními charakteristickými
rysy. A nejen to, slovo může dokonce evokovat „osobitý způsob městské existence“.
Tento jev samozřejmě vyvolává určité nejasnosti, pokud jde o význam
slova a jeho běžné užívání.
Za komunismu si obyvatelé byty nevybírali, nezískávali je na trhu řízeném
zákonem nabídky a poptávky, byty přidělovaly organizace nebo instituce pověřené
prováděním bytové politiky 30 . Proto nebylo ani možné vybrat si místo bydliště.
K získání bytu bylo nutné podat žádost, která se týkala především velikosti
bytu a požadované kategorie komfortu. Volba místa byla až na druhém místě
a pro většinu těch, kteří se různými oklikami co možná nejrychleji a nejúčinněji
snažili zlepšit svoji bytovou situaci, se místo bydliště stalo téměř lhostejným:
hlavní bylo získat „dobrý“ byt 31 . V tomto kontextu „sídlištní byt“, to znamená
pohodlný a dobře vybavený rodinný byt 32 s přesně určeným standardem odpovídal
ne-li ideálu, pak alespoň přijatelnému kompromisu (který se někdy jevil jako
fatalita, „osud“, v tom smyslu, že jestliže tyto byty skutečně byly tím nejlepším,
co se v té době stavělo, bylo to jen proto, že se nestavělo nic jiného).
Většina prvních obyvatel, kteří do JZM přišli v roce 1983, stejně jako ti,
kteří je následovali, místo svého budoucího bydliště neznali. Stodůlky, Lužiny,
nebo Nové Butovice, slova, která zahlédli v “itineráři“, který jim byl předán současně
s oznámením o kladném vyřízení jejich žádosti, byla pro ně jen cize znějící
jména 33 bez valného významu, místa, která museli dlouze hledat na podrobné
mapě pražského okolí.
Ačkoli tedy zeměpisná poloha místa, kde se chystali žít, se zdála nová a tajemná,
nabízené realitě byli připraveni čelit: budou „bydlet na sídlišti“, což
znamená a priori pro ně bydlet v typizovaném domově, ve všedním životním
prostředí neskýtajícím žádná překvapení a vyznačujícím se obzvlášť strohou architekturou,
neboť celá rozsáhlá oblast je homogenně osázena paneláky, je cha-
30
Samotný stát nebo bytová družstva, velké podniky závisející na státu, jejichž metody se
příliš nelišily.
31
To znamená prostorný a v řadě první komfortní byt (v podmínkách bytové nabídky Prahy).
32
Bytový fond JZM se ze dvou třetin skládá z bytů třípokojových s kuchyní, tedy typických
rodinných bytů. (Jeden pokoj pro rodiče, další pro děti, společný obývací pokoj). Další byty jsou
2+kk (dva pokoje a kuchyňský kout), malou část tvoří čtyřpokojové byty nebo garsoniéry.
33
Všechna tato zděděná jména jsou, jak jsme viděli, krajová toponyma venkovského rázu,
dávní svědkové zemědělské minulosti této oblasti, která však nemají vůbec nic společného s architektonickou
strohostí paneláků: Stodůlky, Lužiny a Velká Ohrada jsou názvy patřící jiné době.
152